Když je hledání odpovědí na internetu příliš složité - správnou odpověď zná tým našich odborníků.
- Hlavička účetních výkazůDobrý den, ve formuláři pro účetní závěrku spolku dostupném na 22 Hlav je v exelové tabulce kolonka "Předmět činnosti účetní jednotky". Nevím, zda se musí vyplňovat přesně tak, jak je popsaná činnost spolku ve stanovách, a nebo se to tam může napsat třeba i zkráceně (přece jenom je činnost už také přesně popsaná i v příloze) a nebo třeba existuje i nějaký seznam předmětů činnosti účetní jednotky, ze kterého je třeba si vybrat?Šárka Holečková, Giselle, z.s.Pro účely výkazů, tedy rozvahy a výkazu zisku a ztráty, určitě stačí uvést předmět činnosti ve zkratce tak, aby to zhruba odpovídalo účelu spolku dle stanov a rejstříku. Přesně jak píšete, detaily jsou pak uvedeny v příloze v účetní závěrce. Tedy do výkazů použijte pouze zkratku - shrnutí.Tato odpověď vyjadřuje názor našeho konzultanta, nejde o právně závazné stanovisko.
- Bankovní poplatky jako výdaj v účetnictvíDobrý den, účetní, která mi pomáhala s vytvořením účetní závěrky za spolek, mi do výdajů počítala i bankovní poplatky na bankovním účtu. Skutečně se do výdajů počítají?Šárka Holečková, Giselle, z.s.Bankovní poplatky na bankovním účtu jsou běžným výdajem spolku, tedy ano, účetní je musí zaúčtovat jako výdaj, resp. v klasickém účetnictví jako náklad v účtové skupině 54 a vykázat v položce Jiné ostatní náklady.Tato odpověď vyjadřuje názor našeho konzultanta, nejde o právně závazné stanovisko.
- Úhrada firemního dokladu ze soukromého účtuPůjčka jednatele nebo předsedy spolku - účtování. Společnost s.r.o. nebo spolek - mám tyto případy jak u s.r.o. nebo i u spolků. Firma koupí automobil v německém autobazaru za 6.000,- EUR. Doklad za automobil je na firmu vč. DIČ atd. Úhradu provede jednatel (nebo statutár spolku) ze svého soukromého účtu, toto doloží potvrzením ze svého účtu o provedené transakci. Jak tuto půjčku správně zaúčtovat. Musím dát půjčku do pokladny a pak uhradit fakturu. Nebo můžu provést jedním zápisem v interních dokladech úhradu faktury proti půjčce 321/249? DěkujiSamotná úhrada doložená potvrzením je v pořádku. Ta vyvolá zaúčtování závazku vůči jednateli (statutárovi spolku). Ve skutečnosti žádná transakce hotově neproběhla, tedy s pokladnou určitě nedoporučujeme pracovat. Ideální je k datu úhrady ze soukromého účtu zaúčtovat jiný závazek s úhradou původního, tedy např. 321/379 a doklad na nákup označit jako uhrazený. Pokud nepůjde pouze o omyl, který bude v krátké době uhrazen, pak je vhodné k dané částce uzavřít smlouvu u půjčce a domluvit příslušné parametry půjčky (splatnost, úrok) a podle toho pak případně přeúčtovat (což u podnikatele může být i účet 249) - pro zaúčtování a vykázání půjčky pak záleží na dlouhodobosti - krátkodobosti, také na tom, zda nejde o společníka, nebo zda jde o spolek jako neziskovou organizaci.Tato odpověď vyjadřuje názor našeho konzultanta, nejde o právně závazné stanovisko.
- Hospodářský činnost spolku a daň z příjmůDěkuji za předchozí odpovědi. Mám ještě jednu doplňující otázku, kterou sice prakticky neřeším, ale čistě hypoteticky pro lepší teoretické pochopení bych se zeptala takto: Kdyby měl spolek hospodářskou činnost, ze které by výsledek hospodaření byl kladný, dejme tomu třeba +2 tisíce a z hlavní činnosti by v témže účetním období byl výsledek hospodaření záporný, třeba -3 tisíce, takže v součtu by výsledek hospodaření byl - 1 tisíc, tak v tomto případě bych nevěděla, zda by byla povinnost podávat daňové přiznání či nebyla?Šárka Holečková, Giselle, z.s.Pokud by měl spolek skutečně hospodářskou činnost, tj. činnost, kterou provádí se záměrem zisku (současně může být i se záměrem naplňovat poslání a nemusí), tak přiznání k dani z příjmů vždy musí podávat. Vedlejší - hospodářská - činnost je vždy předmětem daně bez ohledu na to, zda vyjde z plusu nebo v minusu. Hlavní činnost je předmětem daně pouze pokud je plusová, pak také musím podat přiznání k dani z příjmů. Přiznání k dani z příjmů nejsem jako spolek povinna podat zejména pokud mám jen jeden druh hlavní činnosti a ten mi vychází ztrátově.Tato odpověď vyjadřuje názor našeho konzultanta, nejde o právně závazné stanovisko.
- Hlavní činnost spolku a tržbyChtěla bych se zeptat, zda je činnost spolku zařazená správně do hlavní činnosti. Co se týče účelu spolku, tak ten podle stanov zní: "Pořádat baletní představení zejména pro seniory". Pokud by spolek pořádal baletní představení ne jen v domovech seniorů, ale třeba i v divadle, kde za diváky je veřejnost (I když včetně seniorů), může se to stále počítat mezi hlavní činnost spolku? Nebo pokud by za nějaké představení bylo vybíráno vstupené, tak nečiní to z něj najednou hospodářskou činnost? V domovech seniorů samozřejmě žádné vstupné vybíráno není. Ale co třeba, když by ředitel domova seniorů z vlastní dobré vůle nějaké náklady na představení konané v domově seniorů i výjimečně proplatil? Ředitel domova seniorů si vyžádal přímo, že náklady sám proplatí na základě faktury, nikoliv jako darovací smlouvou. To proplacení nákladů fakturou bylo zařazeno do kolonky tržby. Nečinilo by to z toho představení (byť je konáno v domově seniorů) hospodářskou činnost? Respektive - chci se zeptat, jestli může z hlavní činnosti být tržba nebo za ní vybírat vstupné. A nebo jediný výnos z hlavní činnosti smí být pouze dar a nebo dotace? V minulých letech mi pan účetní všechny představení počítal jako hlavní činnost. Bojím se teď, jestli to dělal správně. Na druhou stranu zase každé to představení (ať už v domově seniorů nebo i v divadle) prodělávalo a mělo záporný výsledek hospodaření, takže snad by to zařazení nemělo tím pádem mít vliv na povinnost podávat daňové přiznání. Představení nejsou prováděna pro peníze, ale pro to tančení samotné. Ani by to pro peníze dělat nešlo, protože náklady jsou opravdu vysoké a není možné je pokrývat. Je to velmi těžké je pokrýt.Šárka Holečková, Giselle, z.s.Hlavní činnost spolku je i taková činnost, která generuje tržby. Tedy za představení lze standardně vybírat vstupné, lze provozovat běžná představení v divadle s běžným prodeje vstupenek stejně tak jako se lze domluvit s domovem seniorů na úplatě. Takový příjem je tržbou, ale pokud proti ní existuje dostatek nákladů, tedy spolek nezískává tržby se záměrem zisku (nad náklady), ale za účelem pokrytí nákladů, a reálně dlouhodobě zisk negeneruje, je to naprosto korektní hlavní činnost, samozřejmě za předpokladu, že je v souladu s účelem spolku dle stanov. Tedy v tomto případě, kdy není záměrem generovat zisk a ani reálně dlouhodobě zisk generován není, jde o standardní hlavní činnost a pokud je ztrátová, pak opravdu není třeba podávat přiznání k dani z příjmů, protože příjmy nejsou předmětem daně.Tato odpověď vyjadřuje názor našeho konzultanta, nejde o právně závazné stanovisko.
- Formát zveřejnění účetní závěrky ve sbírce listin veřejného rejstříkuDobrý den, chtěla bych se zeptat, v jakém formátu by měla být zveřejněna účetní závěrka pro spolek? Je to PDF/ A? A musí se to dávat vše do jednoho dokumentu a nebo ta příloha může být jako druhý PDF/A dokument?Šárka Holečková, Giselle, z.s.Do sbírky listin se účetní závěrka standardně zveřejňuje v PDF. A ano, správně se závěrka zveřejňuje jako jeden dokument, ve kterém je rozvaha, výkaz zisku a ztráty a příloha. Tím, že se tyto dokumenty do sbírky listin zasílají nepodepsané, tak jde typicky o export výkazů z účetního systému nebo třeba excelu do pdf plus uložení přílohy do pdf a jejich následné sloučení do jednoho pdf. Mělo by jít o strojově čitelné pdf, tedy ideálně vytvořené právě exportem ze systému a nikoliv skenováním. Nemusí to nutně být formát PDF/A, i když se doporučuje. Podmínkou je pouze PDF, který by měl umožňovat fulltextové vyhledávání.Tato odpověď vyjadřuje názor našeho konzultanta, nejde o právně závazné stanovisko.
- Obsah přílohy v účetní závěrce u spolkuDobrý den, chtěla bych se zeptat, zda se musí se do přílohy k účetní závěrce spolku psát úplně všechny oblasti, ve kterých byly náklady? Jako v oblasti kostýmů, pronájmu sálu, atd? A nebo se to tam má napsat jen namátkou, jenom to nejpodstatnější?Šárka Holečková, Giselle, z.s.Do přílohy v účetní závěrce se určitě nemusí popisovat všechny náklady, vlastně se tam náklady nepopisují vůbec, pokud tam nejsou nějaké extra výjimečné. V příloze v účetní závěrce se v souladu s prováděcí vyhláškou uvádí použité účetní metody a pak významné informace, které neplynou z výkazů, např. dlouhodobý majetek, počet zaměstnanců, přijaté a poskytnuté dary, informace k veřejným sbírkám, informace k výsledku hospodaření a základu daně z příjmů. Údaje, které je do přílohy nutné uvádět v případě neziskové organizace vylistovává § 30 prováděcí vyhlášky, viz zde https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2002-504 Také se můžete orientovat podle našeho vzoru přílohy https://www.22hlav.cz/vzory, který v sobě má pouze oblasti, které je třeba uvádět pokud je organizace má. Pokud je organizace nemá, pak je možné vhodné celý bod vynechat. To, co ve vzoru není, není třeba uvádět.Tato odpověď vyjadřuje názor našeho konzultanta, nejde o právně závazné stanovisko.
- Faktura hrazená ze soukromého účtu fyzické osobyDobrý den, řeším teď vyúčtování příměstských táborů v jednotlivých obcích v našem území. Domluva je taková, že vedoucí táborů musí objednávat na naši organizaci, následně nám předají fakturu, na které je příjemcem naše organizace a my fakturu dodavateli uhradíme. Nyní se nám stalo, že sice je na faktuře naše organizace jako příjemce, ale vedoucí tábora uhradila fakturu ze svého účtu a teď ji chce od nás proplatit na účet ne hotově. Jak správně postupovat? Nemohu ji asi zařadit do faktur, protože dodavateli uhradila částku fyzická osoba vedoucí tábora ze svého osobního účtu? Využiji interní doklad k zaúčtování a úhradě na osobní účet vedoucí příměstského tábora? Z faktury vyplývá, že byla uhrazena jako záloha a já jsem dostala od vedoucí k proplacení daňový doklad na její osobní účet, tj. na faktuře je uvedeno NEPLAŤTE. Děkuji za radu.Fakturu jako takovou určitě přijmout můžete - je na ní organizace a je na ní popsáno plnění, tedy vy víte, že je to v souladu s činností organizace. Ideální postup - který si můžete dle uvážení zjednodušit - je zadat fakturu standardně do faktur v plné výši, tedy ve výši bez odečtené zálohy, bude na účtu 321 - Dodavatelé. Následně k datu úhrady fyzickou osobou zadáte závazek vůči této osobě ideálně do ostatních závazků, pokud to není zaměstnanec, tak účet 379 - Ostatní závazky, pokud je zaměstnancem, pak 333 - Závazky vůči zaměstnancům. Na straně MD použijete buď rovnou účet 321 - Dodavatelé nebo jestli chcete promítnout celý proces perfektně, pak 314 - Poskytnuté zálohy. Pokud jste použila účtování přes zálohy, tak odečtete zálohu na přijaté faktuře (můžete si dle potřeby v systému i vytvořit zálohový doklad) - účtování MD 321 / D 314. Tím máte uhrazenou fakturu. Za mne použití zálohy není nezbytné a je možno účtovat rovnou proti 321 a fakturu si v systému označit jako urhazenou. Poslední co zbývá je uhradit závazek vůči třetí osobě. Příslušný ostatní závazek můžete dát do platebního příkazu, uhradit bankovním převodem a následně si platbu se závazkem spárovat.Tato odpověď vyjadřuje názor našeho konzultanta, nejde o právně závazné stanovisko.
- Proplácení hotovostních účtenek zpětně - jak správně zadat pokladní dokladyDobrý den, jak se správně zapisují pokladní doklady - datum vystavení výdajového pokladního dokladu? Stává se, že obdržím pokladní doklady až po delším časovém úseku a třeba najednou za různé dny. Mohu vystavit výdajový pokladní doklad v den, kdy tyto doklady obdržím a mohu do jednoho data vystavení posčítat paragony z různých dní nebo musím napsat datum vystavení, které je také na daňovém dokladu od prodejce a pak teda zapisovat každý doklad a k tomu výdajový doklad zvlášť? Např. při pořádání příměstských táborů mi vedoucí přinesou paragony až po skončení tábora, někdy i třeba 3 týdny po skončení tábora, ale samozřejmě na paragonech je datum vystavení i před začátkem tábora. Jde mi o to, že pokud budu zapisovat výdajový pokladní doklad dle data vystavení paragonu, tak nemůžu udržet posloupnost v dokladové řadě, protože mezitím vystavuji výdajové pokl. doklady k nimž dostávám paragony hned ten den. Nevím jak to dělat, aby to bylo správně. Podotýkám, že vedeme vše v papírové podobě. Děkuji za odpověďPokud výdaje uskutečňuje zaměstnanec nebo třetí osoba a pak vám přinese účtenky, pak je správné udělat výdajový pokladní doklad až v den, kdy vydáváte peníze. Výdajový doklad je vůči zaměstnanci nebo jiné třetí osobě, tedy v praxi se často účtuje závazek vůči příslušné osobě a ten se uhradí pokladnou nebo bankou. Pokud chcete účtenky sdružit, je to možné, přílohou dokladu jsou pak jednotlivé účtenky, které případně sdružíte podle nákladových druhů a zaúčtujete na příslušné analytiky v položkách dokladu. Problém bývá, když je to přes dvě účetní období nebo když potřebujete kvůli dotaci v účetním deníku mít jednotlivé náklady v dané datumy a s příslušnými údaji o dodavateli a popis nákupu. Pak je správným postupem zadání účtenek jednotlivě do ostatních závazků - závazků vůči zaměstnanci nebo jiné třetí osobě - a tyto závazky pak uhradíte pokladnou nebo bankou opět jedním dokladem. Nejméně správný, ale často používaný postup je ten, že se doklady zadají do pokladny zpětně s datumy, co jsou na účtenkách. To, že číselná řada neodpovídá datumové řadě, není zase až takový problém, ale je problém, že to celé neodpovídá realitě a že měníte zpětně stav pokladny.Tato odpověď vyjadřuje názor našeho konzultanta, nejde o právně závazné stanovisko.
- Objektivní posouzení hodnoty práce v souvislosti se směrnicí EU 2023/970Dobrý den, můj dotaz se týká Objektivního posouzení hodnoty práce v souvislosti s evropskou směrnicí 2023/970. Jsme nezisková organizace, zapsaný spolek. Máme 7 zaměstnanců na pracovní smlouvu a cca 7 zaměstnanců na DPP (počet se mění). Co vše musíme učinit, jaké dokumenty vytvořit, aby byla naše organizace v souladu s touto směrnicí? Naši zaměstnanci jsou placeni z provozních dotací EU a ČR (OPTP, OPZ). Jak má vypadat vnitřní platový předpis v souladu s touto směrnicí? Máte nějaké vzory pro posuzování hodnoty práce a nastavení kritérií mzdy zaměstnanců především pohyblivých složek mzdy? Děkuji za odpověď.Děkujeme za váš dotaz. Směrnice EU 2023/970 o transparentnosti odměňování vyvolává řadu otázek. Pro menší organizace a neziskový sektor však máme dobrou zprávu: většina administrativně nejnáročnějších povinností se Vás týkat nebude. Co byste měli mít připravené: 1) Vnitřní mzdový předpis - neexistuje jeden univerzální vzor, protože každá organizace má jiné pozice. Předpis by ale měl obsahovat: ▪ Popis pracovních pozic a přiřazení výše mzdy/mzdového rozpětí. ▪ Skladbu mzdy: Jasně definujte, z čeho se mzda skládá (Základní mzda + Pohyblivá složka/ Osobní příplatek + Odměny). ▪ Zákaz doložek mlčenlivosti: Pokud máte ve smlouvách nebo vnitřních předpisech zákaz mluvit o výši mzdy, je nutné ho odstranit (to už v ČR platí od června 2025 dle § 346a zákoníku práce). 2) Transparentnost při náboru Až budete vypisovat nové pozice, musíte v inzerátu nebo před pohovorem uchazeči sdělit mzdové rozpětí /nástupní mzdu a nesmíte se ptát na jeho předchozí mzdu. 3) Objektivní posouzení hodnoty práce a pohyblivé složky mzdy Směrnice i český zákoník práce požadují, aby odměňování bylo založeno na objektivních a genderově neutrálních kritériích. Pro posouzení hodnoty práce se používají 4 základní pilíře: 1. Odbornost a dovednosti (vzdělání, praxe, potřebné certifikáty). 2. Odpovědnost (vedení lidí, správa rozpočtu, odpovědnost za klienty). 3. Pravidelná námaha /zátěž (psychická zátěž, fyzická práce, komunikace v krizových situacích). 4. Pracovní podmínky (terénní práce, rizikové prostředí, práce přesčas). Jak nastavit pohyblivou složku (osobní příplatky / odměny)? Abyste obhájili rozdíly v pohyblivé složce mezi dvěma zaměstnanci na podobné pozici, musíte mít jasně měřitelná nebo popsatelná kritéria: ▪ Špatně (subjektivní): "Osobní ohodnocení uděluje ředitel dle svého uvážení / za sympatičnost." ▪ Správně (objektivní): Pohyblivá složka se váže na: ▫ plnění konkrétních klíčových ukazatelů výkonnosti (např. včasné odevzdání monitorovací zprávy k dotaci OPZ), ▫ kvalitu práce a míru samostatnosti (hodnocenou např. v ročním hodnotícím rozhovoru podle předem dané hodnotící tabulky), ▫ zastupování kolegů, náročnost konkrétního projektu či vedení stáže. 4) Specifikum projektového financování (Dotace EU/ČR – OPTP, OPZ) Jelikož jste financováni z dotací, máte obrovskou výhodu: ▪ Dotační tituly (OPZ, OPTP) již samy o sobě vyžadují mzdové stropy, osobní výkazy (timesheety) a přesně definované pozice v rozpočtu projektu. ▪ Pokud jsou mzdy stanoveny podle schváleného rozpočtu projektu a odpovídají obvyklé mzdě v daném místě a oboru (což poskytovatelé dotací přísně kontrolují), máte velmi silný důkaz, že Vaše mzdy jsou nastaveny objektivně a nearbitrárně. Vzory pro posuzování hodnoty práce a kritérií pohyblivých složek mzdy v tuto chvíli přímo k dispozici nemáme, nicméně na jejich přípravě pracujeme a v budoucnu předpokládáme jejich zveřejnění v našich vzorech na našem webu https://www.22hlav.cz/vzory.Tato odpověď vyjadřuje názor našeho konzultanta, nejde o právně závazné stanovisko.
- Jak prokázat použití daňové úspory u veřejně prospěšného poplatníka?Daňová úspora z ř. 251 - jak se prokazuje její využití v následujícím roce? Stačí např. popsat v příloze?Popsání výužití daňové úspory v příloze je v souladu s prováděcí vyhláškou povinné, i když typicky se tam neuvádí konkrétní doklady, ale spíše druh nákladů a činnost, kde úspora byla použita. Správce daně by určitě chtěl vidět konkrétní doklady, tedy za mne ideálně mít v účetnictví např. zakázku "daňová úspora", kam neúčtujete výnosy, ale účtujete tam náklady, kde zdrojem financování byla daňová úspora.Tato odpověď vyjadřuje názor našeho konzultanta, nejde o právně závazné stanovisko.
- Odlišnosti mezi v. v. i. a ostatními NNOJaké jsou odlišnosti mezi veřejnou výzkumnou institucí a ostatními nestátními neziskovými organizacemi?Co se daní týče, tak jak u daně z příjmů, tak u DPH, se i v.v.i. chová stejně jako ostatní veřejně prospěšní poplatníci. Co se týče účetnictví, tak tam veškeré rozdíly plynou ze zákona č. 341/2005 Sb., o veřejně výzkumných institucích, tedy doporučuji zákon přečíst. Mezi rozdíly určitě patří povinné účtování fondů (u postupů účtování doporučuji se inspirovat u příspěvkových organizací, resp. v.v.i. to má určitě aktuálně zavedené), patří tam povinné členění na činnost hlavní, další a jinou, požadavky na evidence dlouhodobého majetku a nebo třeba postupy a termíny pro schvalování závěrky.Tato odpověď vyjadřuje názor našeho konzultanta, nejde o právně závazné stanovisko.
- Účtování inflační doložkyDětská skupina - společník, statutár spolku půjčil zápůjčku, výslovně bezúročně, ale s tím, že splátka bude navýšena o inflační doložku - půjčka v roce 2022 300 tis. Kč, v roce 2023 vráceno 300 tis. Kč plus 34.200 Kč - kam zaúčtujeme těch 34.200 Kč? Na 544 nákladový úrok?Inflační doložka znamená úročení. Půjčka má vždy svou jistinu, která se rovná půjčené částce a ta se vrací. Jamile se splácí cokoliv navíc, je to úrok, případně nějaký ve smlouvě definovaný poplatek. V tomto případě, když je navázáno na inflaci jde jednoznačně o úrok, tedy účtovat určitě jako nákladový úrok. I pro toho, co peníze půjčil, se to bude chovat jako zdanitelný přijatý úrok, i když chápu, že se tomu možná snažil textací smlouvy uniknout, ale věcný stav má přednost.Tato odpověď vyjadřuje názor našeho konzultanta, nejde o právně závazné stanovisko.
- Sportovní služba v balíčku s občerstvením a/nebo ubytovánímSportovní spolek chce nabízet pro firmy balíčky na golfovém hřišti (pro firmy, jednotlivce, e-shop) - např. golfová hra + oběd + 1 drink ve stylové restauraci na hřišti (restaurace v pronájmu) nebo golfová hra s trenérem + oběd. Můžu tento balíček dát do osvobozeného plnění - sportovní činnost, u faktury z restaurace DPH neuplatním. A možná ještě další balíček vč. ubytování - hra + oběd v restaurací na hřišti + ubytování (spolupráce s hotelem v ML) - kalkulace 2x hra 1200,- + 2x oběd 500 + 1x ubytování. Jak tady s DPH a nejedná se už o cestovní službu?V případně, že se skutečně jasně zdůrazní golfová hra, ať už samostatně nebo s trenérem, půjde jednoznačně o hlavní plnění a součástí toho bude oběd nebo nějaké občerstvení, tak i zde osvobodit jako sportovní službu. Občerstvení bude vedlejším plnění, které přebírá režim hlavního. S tím ubytováním už je to trochu rizikovější, ať už se jedná o režim DPH nebo o cestovní službu. Tou službou cestovního ruchu ubytování je, nicméně když bude tvořit nevýznamnou část ceny (do 25%), tak by se dalo uhájit, že nejde o zájezd a na zvláštní režim by nemuselo dojít. Pak pokud by v takovém balíčku opět jednoznačně hrála pri samotná golfová hra ať už s trenérem či bez, tak je to jako sportovní činnost obhajitelné (stejně jako třeba různé sportovní víkendové nebo týdenní akce - sportovní soustředění apod.).Tato odpověď vyjadřuje názor našeho konzultanta, nejde o právně závazné stanovisko.
- DPH při fakturaci dalších služeb nájemciSpolek – plátce DPH pronajímá restauraci – plátci DPH. Součástí restaurace je také klubovna, kterou využívá spolek ke svým akcím (jako schůze, turnaje, jednání). Fakturace měsíčně – nájemné + DPH, přefakturace 70 % nákladů elektřina, voda, plyn + DPH. Účtujeme přes náklady a výnosy. Nyní spolek zaplatil za restauraci odvoz tuků z kuchyně. Dle nájemní smlouvy se tyto služby přeúčtují nájemci. Faktury přijaté - Doprava od neplátce 1300,- a likvidace tuků z čistírny odpadních vod 95,- Kč vč. 12 % DPH. Tyto náklady bych chtěla přidat k měsíční fakturaci, ale nevím jak s DPH zda – odvoz tuků 1300,- + 21 % DPH a likvidace tuků 84,80 + 12 % DPH. Nebo celé dát do 12 % ( příloha č.2 služby ve snížené DPH - Odvádění a čištění odpadních vod včetně ostatních služeb souvisejících s těmito činnostmi.) Nebo celá částka ve 21 %, protože my jako spolek nemáme oprávnění k čištění odpadních vod.Při fakturaci částky za likvidaci tuků plus dopravu použije spolek sazbu 12 % pro likvidaci tuků (nevadí, že sám nemá oprávnění) a stejnou sazbu použije i pro dopravu, protože se jedná o související plnění.Tato odpověď vyjadřuje názor našeho konzultanta, nejde o právně závazné stanovisko.
- DPH při dovozu zbožíSpolek, plátce DPH – dovoz zboží. Prosím o radu, jak přesně stanovit základ daně k DPH z dovozu zboží. Nákup náhradních dílů pro stroje z USA, faktura od dodavatele – zboží + doprava, Cena celkem 4341,- USD (po přepočtu celním kurzem 97.314,- Kč) JSD v popisu cena za díly, cena za dopravu, řádek 47 druh A00 pokud sečtu je částka 80.118,- (bez dopravy jen za zboží) a 11 Kč clo. Základ pro výpočet DPH bude tedy jen částka z řádku 47 – 80.118,- + clo 11,- ? Dopravu od dodavatele do částky nezapočtu? Někdy ještě přijde k Dovozu faktura od např UPS za služby celního deklaranta nebo za celní prohlášení, tyto částky také přičtu k základu pro DPH? DPH pouze odvedu, jelikož stroj je jen pro HČ, tak bohužel nemůžeme uplatnit nárok. Z pohledu účtování, clo patří do hodnoty pořízeného zboží, částky za celní prohlášení nebo za služby deklaranta také patří do pořizovací hodnoty zboží nebo to již účtuji na služby. Spolek nakupuje také sportovní oblečení do malého obchodu, který má spolek jako vedlejší činnost.Při dovozu se do základu DPH počítá hodnota zboží pro výpočet cla, clo samotné, přeprava do prvního místa určení v ČR a případné další související služby. Ten základ pro vyměření cla, tedy řádek 47, už typicky zahrnuje dopravu v zahraničí, tedy k té se přičte clo a pak zbytek dopravy na první místo určení v ČR (typicky doprava po EU, ČR) a dále se pak standardně započítávají služby celního deklaranta. Co se týče pořizovací ceny v účetnictví, tak držela bych se základu pro DPH plus DPH, tedy s ohledem na to, že se DPH nebude nárokovat. Pro nárok nezáleží na tom, zda bude stroj používán pro hlavní nebo vedlejší činnost, ale zda z jeho použití poplynou zdanitelné příjmy (z pohledu DPH), nicméně chápu, že v hlavní činnosti asi nepoplynou, tedy nárok proto není.Tato odpověď vyjadřuje názor našeho konzultanta, nejde o právně závazné stanovisko.
- Prodej nemovitosti u nestátní neziskové organizace z pohledu účetnictví a daně z příjmůOrganizace prodala byt, který měla ve svém vlastnictví. Byt pořídila z daru v roce 2010 za 250 000 Kč. Nyní ho prodala za 350 000 Kč. Tedy se ziskem. Můžu tento prodej zahrnout do hlavní činnosti? Bude zisk vstupovat do daňového základu? Nebo se jedná o osvobozený příjem? Ještě dotaz k účtování - v roce prodeje do uznatelných nákladů zaúčtuji 1/2 ročního odpisu + zůstatkovou cenu 081/022 a 541/082-zůstatková cena. A dále proúčtuji dar - 901/642. Výnos z prodeje - 311/641.Co se týče vykázání v hlavní nebo hospodářské činnosti, legislativa to nijak jasně nestanovuje, nicméně je zvykem, že pokud byla nemovitost používána pro hlavní činnost, pak i výnosy a náklady na jeho prodej jsou vykázány v hlavní činnosti. Pokud byla používána ve vedlejší činnosti, tedy např. pronajímána, pak jsou vykázány ve vedlejší hospodářské činnosti. O osvobozený přijem se nejedná, příjem z prodeje nemovitosti je běžným zdanitelným příjmem. Současně pokud celých 250 tis. Kč bylo při pořízení zaplaceno z daru, pak náklad z titulu vyřazení není daňově uznatelným nákladem, protože nemovitost má nulovou vstupní cenu (viz § 29 poslední odstavec bodu 1 “Vstupní cena hmotného majetku se snižuje o bezúplatný příjem ve formě účelového peněžitého daru na pořízení hmotného majetku nebo na jeho technické zhodnocení.”) Tedy do základu daně vstoupí celá částka 350 tis. Kč. Celkové zdanění organizace záleží na výnosech a nákladech a jejich rozložení v činnostech.Tato odpověď vyjadřuje názor našeho konzultanta, nejde o právně závazné stanovisko.
- Prodej obrazů a uměleckých děl v aukci za využití veřejné sbírkyObecně prospěsná společnost. V rámci hlavní činnosti pořádáme každoročně benefiční akci – dražbu obrazů a uměleckých děl. Poslední rok je aukce pořádaná pomocí aukčního portálu, na pořádání aukce máme založenou veřejnou sbírku. Od umělců dostáváme díla darem na základě darovací smlouvy. Jde mi o případný rozdíl mezi hodnotou na DS a vyvolávací cenou. Cenu na DS si určuje umělec – měla by to být cena, na kterou si své dílo cení. Může být vyvolávací cena nižší než je hodnota díla v darovací smlouvě? Účtujeme: - přijetí daru na základě DS 501 x 682 - pohledávka za dražebníkem v ceně vydražení 378 x 649Prvotně bych upozornila, že cenu přijatého daru neurčitě dárce, ale cenu pro zaúčtování - reprodukční cenu - musí určit přijímající organizace, obdarovaný. Tedy ano, účtování 501/682 je v pořádku, nicméně není to explicitně v ceně dle darovací smlouvy, ale je to v reprodukční ceně, kterou je povinen stanovit příjemce daru. U obrazů a uměleckých děl může samozřejmě být stanovení reprodukční ceny poněkud problematické, ideální je orientovat se podle obdobných děl téhož umělce, které již byly někde na volném trhu prodány. Vyvolávací cena by v principu měla odpovídat ceně obvyklé, tedy ceně, ve které zaúčtujete pořízení na 501. Samozřejmě při svém ocenění můžete jít na úplně spodní hranici ceny obvyklé. Na druhou stranu je to i cena, na kterou vydáte dárci potvrzení. Ideální je, když se tyto ceny skutečně shodují. Nezisková organizace by jako řádný hospodář neměla ani darovaný předmět prodávat v aukci za cenu nižší než za kterou lze předměte prodat bez problémů na volném trhu. A co se týče pohledávky, tak pokud máte veřejnou sbírku, tak předpokládám, že vyvolávací cena odpovídá nákladové ceně a to, co je vydraženo navíc, je příspěvek do sbírky? Alespoň běžně to organizace mají takto nastaveno. A pak vyvolávací cena 378/602, tedy jde o standardní tržbu, a příspěvek do sbírky 378/911. Tržba je důležitá i z daňového pohledu, kdy dražitel si domů odnese obraz, umělecké dílo za nějakou hodnotu, tedy v této hodnotě se z jeho strany nejedná o dar, to zaplatil cenu za to co si odnesl domů. Pouze to, co dá navíc, může být darem - příspěvkem do veřejné sbírky.Tato odpověď vyjadřuje názor našeho konzultanta, nejde o právně závazné stanovisko.
- Účtování a zdanění nadačního fondu - rodinné fundaceÚčtuji nadační fond (rodinnou fundaci), která nemá zatím žádné příjmy a náklady jsou hrazeny zakladatelem. Bude koncem roku nadační fond vykazovat účetní ztrátu nebo náklady musí být vyrovnané s účtem 901? A pokud jde o účetní ztrátu, bude tato ztráta i daňovou ztrátou nebo se v daň. přiznání se vyloučí na ř. 40? Rodinné fundace se zdaňují jako podnikatelé.Záleží na tom, jak zakladatel poskytuje nadačnímu fondu prostředky. Pokud vložil vklad, který je v souladu s notářským zápisem o založení nadačního fondu skutečným vkladem, typicky zapsaný ve veřejném rejstříku, tak ten zůstává nastálo na účtě 901 a organizace tedy při použití těchto prostředků vykáže ztrátu. Obdobně, pokud by zakladatel poskytl kapitálové dovybavení, tedy výslovně by toto bylo uvedeno v darovací smlouvě, zakladatel by nedostal potvrzení pro daňové účely o použití dle §20 odst 8 ZDP, pak opět toto kapitálové dovybavení zůstává na účtě 901 a organizace vykáže ztrátu. Pokud zakladatel poskytl prostředky formou darů, tedy poskytl standardně prostředky na činnost, dostal či nedostal potvrzení pro daňové účely, pak tyto dary jsou účtovány na účet 911 a při použití musí být zúčtovány do výsledovky, tedy při použití těchto prostředků vykáže nadační fond nulový výsledek hospodaření. Rodinná fundace není veřejně prospěšným poplatníkem, tedy zdaňuje v zásadě jako běžný podnikatel. Tedy pokud opravdu vykáže ztrátu, bude tato ztráta daňovou ztrátou. Pokud však nadace přijala od zakladatele dary, ať už formou kapitálového dovybavení nebo formou standardních darů, tyto budou předmětem daně i pokud jsou účtovány na rozvahu, nejsou osvobozené a tedy je možné, že fundace ve finále vykáže daňový zisk. Daňovou ztrátu by vykázala pouze v případě, že fundace spotřebovává vklad, který zakladatel poskytl v souladu s notářským zápisem o založení fundace.Tato odpověď vyjadřuje názor našeho konzultanta, nejde o právně závazné stanovisko.
- Použití účtu 911 - Dary na úhradu ztráty minulých letBylo by možné účet 911xxx (dary) započíst se ztrátou minulých let?Použití darů na 911 na úhradu ztráty je podstatně omezené s ohledem na to, že při zaúčtování na účet 911 byly dary předpokládám osvobozeny od daně z příjmů, tedy tím bylo slíbeno, že budou použity na účely dle §20 odst 8 ZDP. A to se u ztráty dost těžko prokazuje, resp. ztrátu lze jen těžko považovat za humanitární, charitativní, sociální, zdravotnický, vzdělávací, sportovní atd. účel. Dalším důvodem, proč to nemusí jít, jsou potenciálně vydaná potvrzení dárcům pro účely daní nebo písemné darovací smlouvy, kde je slíbený účel. Dokázala bych si představit použití třeba na ztrátu předchozího roku, kde v případě kontroly by bylo možné ukázat konkrétní náklady z loňského roku, které byly z darů hrazeny a které splňují podmínky §20 odst 8 ZDP.Tato odpověď vyjadřuje názor našeho konzultanta, nejde o právně závazné stanovisko.
nenašli jste dotaz v archivu?
Zeptejte se nás:
Jak poradna funguje?
- Nejdříve zkuste hledat v archívu dotazů podle klíčových slov.
- Nenajdete-li potřebnou odpověď, přidejte Váš dotaz.
- Odpovíme co nejdříve (standardně do týdne).
- V případě komplexnějších dotazů a problémů může odborný
konzultant poskytnout pouze základní odpověď a doporučit
individuální konzultaci - dle ceníku.
Kdo vám v poradně odpovídá?

Alžběta Hořejšová
daňový poradce, odborník v účetnictví

Ivana Doubková
personalista, odborník v auditu, mzdách a personalistice

Jan Černý
auditor, odborník v účetnictví, daních, ekonomickém řízení

Lukáš Mamula Bujnovský
odborník v auditu a compliance

Marie Skramuvská
odborník v účetnictví, daních, ekonomickém řízení

Markéta Třebínová
daňový poradce, odborník v účetnictví

Martin Bohata
odborník v auditu, účetnictví a oceňování podniků

Miroslava Nebuželská
CEO, auditor, FCCA, CISA, účetní expert

Tomáš Doležel
daňový poradce, odborník v účetnictví a ekonomickém řízení

Veronika Fuková
soudní znalec, certifikovaný účetní, odborník v auditu

Vít Vagner
daňový poradce, CFO, odborník v účetnictví a ekonomickém řízení

Zuzana Menšíková
daňový poradce, odborník v účetnictví