Poradna

Když je hledání odpovědí na internetu příliš složité - správnou odpověď zná tým našich odborníků.

• Účtování přijatých bankovních úroků u nestátní neziskové organizace

  Dobrý den, ráda bych si ověřila účty, zda máme správně nastaveno. Jedná se o termínovaný vklad. úrok účet D - 644 daň z úroku účet MD - 538 Moc děkuji a přeji pěkný den.

  Jana Kunstýřová

  Dobrý den, problematiku účtování přijatých úroků od banky (pro NNO) upravuje prováděcí vyhláška č. 504/2002 Sb., konkrétně v § 27 odst. 3. Tento odstavec stanovuje, že v položce ostatních výnosů se uvádějí úroky po zdanění. V praxi to znamená, že máte dvě možnosti, jak o úrocích a srážkové dani z bankovního výpisu účtovat: 1. Rozúčtování hrubého úroku a daně: Přijatý hrubý úrok: MD 221 (Bankovní účet) / D 644 (Úroky) Sražená daň z úroku: MD 644 (Úroky) / D 221 (Bankovní účet) Výsledkem je, že na účtu 644 zůstane správně zachycen úrok v čisté výši. 2. Účtování přímo v netto výši: Čistý úrok (po odečtení daně): MD 221 (Bankovní účet) / D 644 (Úroky) Obě varianty jsou z legislativního hlediska v pořádku a zajistí správné vykázání úroků v účetní závěrce. Volba konkrétního postupu závisí především na podobě bankovního výpisu – tedy zda banka uvádí hrubý úrok a daň jako dvě samostatné položky, nebo rovnou připisuje úrok v netto výši.

  

  David Grénar8. října 2026

  Tato odpověď vyjadřuje názor našeho konzultanta, nejde o právně závazné stanovisko.

  Nestátní nezisková organizaceÚčetní metody a postupy
• Náklad na přípitek pro účastníky turnaje

  Přípitek v rámci turnaje - spolek pořádá turnaj pro příchozí. Na turnaji se vybírá startovné, to jde do tržeb hlavní činnosti spolku. Proti tomu je pak náklad - doklad z restaurace na přípitek (sklenka prosecca) při zahájení turnaje. Tento doklad je daňovým nákladem nebo nedaňovým? A kam zaúčtovat na 513 nebo 518? Pokud spolek bude mít hlavní činnost na konci roku ztrátovou, tak asi nebudu řešit. Ale pokud spolek náhodou bude v hlavní činnosti v zisku, musím tento doklad vyndat z daňových nákladů nebo je to daňový náklad k tržbám z turnaje? To samé pro doklad za stravování, hráči mají v ceně startovného guláš a malé pivo. Děkuji

  Pokud bude mít spolek hlavní činnost, resp. příslušný druh činnosti, ztrátový, pak opravdu není třeba řešit, protože příjmy nejsou předmětem daně a všechny související náklady jsou daňově neuznatelné. Pokud příjmy z turnaje předmětem daně budou, pak daňová uznatelnost nákladu na přípitek záleží na tom jak je postaveno startovné. Aby bylo možno náklad na přípitek považovat za daňove uznatelný, je potřeba při výběru startovného jasně komunikovat, že zahrnuje i úplatu za přípitek, tedy musí být jasné, že si přípitek (popř. i další občerstvení) účastník uhradil. Pokud to bude zřejmé a průkazné, pak jde o daňově uznatelný náklad, který je krytý příslušným výnosem. Účtovat lze určitě standardně jako službu ve skupině 51, popř. materiál ve skupině 50. Pokud nic takového nastaveného nebude, pak jde o daňově neuznatelný náklad.

  

  Miroslava Nebuželská5. října 2026

  Tato odpověď vyjadřuje názor našeho konzultanta, nejde o právně závazné stanovisko.

  Daň z příjmůNestátní nezisková organizaceSpolky a členské příspěvky
• Nákup služeb ze třetích zemí neplátcem DPH: Vzniká povinnost stát se identifikovanou osobou?

  Stává se fyzická osoba povinná k dani, neplátce DPH, identifikovanou osobu, když nakupuje služby ze třetích zemí?

  Daniela Hajčiarová, Ing. Daniela Hajčiarová

  Dobrý den, ano, jako fyzická osoba povinná k dani (OSVČ nebo podnikatel) se v takovém případě identifikovanou osobou k DPH skutečně stáváte. Platí to podle § 6h zákona o DPH. Místo plnění u služeb přijatých podnikatelem se totiž řídí sídlem příjemce, takže se místo plnění přenáší do České republiky. Jakmile přijmete první takovou službu ze třetí země (např. platba za reklamu, software, cloudové služby jako ChatGPT, Google či Adobe od subjektů mimo EU), vzniká vám povinnost podat přihlášku k registraci identifikované osoby do 15 dnů ode dne přijetí služby. Důležité je, že se tím ze sebe neděláte klasického plátce DPH. Pro své tuzemské zákazníky nadále zůstáváte neplátcem a své služby či zboží účtujete bez DPH. Vztahuje se na vás ale režim přenesení daňové povinnosti (reverse charge) na vstupu – z nakoupené zahraniční služby musíte v ČR sami spočítat, přiznat a zaplatit českou DPH (obvykle 21 %). Jelikož nejste plátcem DPH, nemáte u této zaplacené daně nárok na její odpočet. V praxi to funguje tak, že daňové přiznání k DPH podáváte finančnímu úřadu elektronicky pouze za ty měsíce, ve kterých jste nějakou službu ze zahraničí skutečně přijali, a to vždy do 25. dne následujícího měsíce, kdy daň zároveň i zaplatíte.

  

  Štefan Marton5. října 2026

  Tato odpověď vyjadřuje názor našeho konzultanta, nejde o právně závazné stanovisko.

  DPHIdentifikovaná osoba
• Dopady jednatelství (výkon funkce) českého rezidenta ve slovenské firmě

  Dobrý den, s kamarádem jsme se rozhodli založit firmu na vyvíjení software a systémů pro firmy. Firma je zatím psaná na kamaráda, který má trvalý pobyt v Bratislavě, takže i firma je slovenská a má sídlo v Bratislavě. Já jsem fyzická osoba podnikající, s trvalým pobytem v ČR, mám IČO a nejsem plátce DPH. Co všechno by to pro mě znamenalo, kdybych se stala oficiální jednatelkou té slovenské firmy? A případně kde a co bych na jaké úřady musela hlásit? Předem děkuji za odpověď a přeji hezký den.

  Jana Krátká

  Dopady, zejména právní, na Slovensku nejsme schopni posoudit, to je otázka na slovenské poradce. Nicméně co se dopadů v České republice týká, tak ty by vznikly pokud byste měla z jednatelství na Slovensku příjem. Tento příjem se považuje za příjem ze závislé činnosti, slovenská firma se musí registrovat v České republice k dani a pojistnému a odvádět z odměny za výkon funkce zálohovou daň a sociální a zdravotní pojistné (v závislosti na částce).

  

  Miroslava Nebuželská3. října 2026

  Tato odpověď vyjadřuje názor našeho konzultanta, nejde o právně závazné stanovisko.

  Odměňování členů orgánůPodnikatel firmaSmlouva o výkonu funkce
• Pronájem prostor v příspěvkové organizaci

  Dobrý den, mám dotazy k pronájmu. Jsme příspěvková organizace a jsme nyní v nové budově, kde je sál a učebna, které využíváme pro své akce. Zároveň bychom je ale v budoucnu mohli nabídnout i dalším zájemcům. Představa je asi taková, že pro organizace města by byl pronájem zdarma, ale podnikatelské subjekty, které by měly "své" akce a lišily by se od našich kulturních činností, by platily pronájem. Celkově to nemáme pro výdělek, ale pro využití prostoru, když zrovna my akci nemáme. Chceme se tedy domluvit se zřizovatelem na úpravě zřizovací listiny a zavést nájemné do hlavní činnosti. Většina organizací toto má ve vedlejší činnosti, ale prý je možné to mít i v hlavní. 1. dotaz: Je tedy možné mít pronájem v hlavní činnosti? 2. Je potřeba s tím vyčíslit i kalkulaci nákladů? Jsme v budově teprve měsíc. Netušíme vůbec žádné spotřeby. 3. Je možné mít výši za pronájem dle částek z okolních organizací města a náklady nečíslit? 4. Chápu správně, že náklady jsou důležité kvůli přiznání k dani z příjmu? Výnosy jsou vždy předmětem daně a proti nim uvedu ty náklady? Tím snížíme základ daně? Pokud by vás k tomu napadlo něco víc, budu ráda na nasměrování. Děkuji moc za odpověď

  1. Je možné mít pronájem v hlavní činnosti? Ano, právně to možné je, ale v praxi to u komerčních pronájmů (podnikatelským subjektům na akce nesouvisející s účelem PO) bývá problematické a ve Vámi zmíněných případech tedy dané nedoporučujeme, zejména u komerčních pronájmů na akce. Hlavní činnost má primárně naplňovat účel, pro který byla organizace zřízena (kultura, vzdělávání), a obecně by neměla být stanovena za účelem zisku. Hospodářská činnost slouží k efektivnějšímu využití majetku a k získání dodatečných prostředků pro hlavní činnost. Pronájem komerčním subjektům přesně splňuje definici hospodářské činnosti. Zřizovatel (město) má konečné slovo, může pronájem zařadit do hlavní činnosti, ale PO pak musí pečlivě sledovat,, aby z veřejných rozpočtů (příspěvku na provoz) nedotovala komerční činnost a související využití prostor. 2. Je potřeba s tím vyčíslit i kalkulaci nákladů, když neznají spotřeby? Kalkulace nákladů sice není u běžných podnikatelských subjektů nutná, avšak ve Vašem případě bude vhodné ji provést pro oddělení nákladů na část budovy, která bude využívána zejména pro komerční účely. To je podstatné nejen pro rozdělení na hlavní a hospodářskou činnost viz výše, ale i pro sestavení daňového přiznání. Jelikož jste v budově krátce a nemáte prozatím dostupná potřebná data, musíte pro začátek použít odborný odhad. Ten se počítá například podle podlahové plochy pronajímaných prostor vůči celkové ploše a podle instalovaných spotřebičů (světla, topení). Na konci období se tato kalkulace zreviduje podle skutečné spotřeby a skutečných nákladů 3. Je možné mít výši za pronájem dle částek z okolních organizací a náklady nečíslit? Stanovit cenu nájmu podle "ceny v místě a čase obvyklé" (tj. podle okolních organizací) je naprosto v pořádku a je to nejlepší tržní přístup. Zároveň to ale nezbavuje organizaci povinnosti znát své náklady (viz bod 2). Cena pro komerční subjekty by měla minimálně pokrývat tyto odhadnuté náklady (aby nevznikala ztráta dotovaná zřizovatelem). V hospodářské činnosti by měla organizace ideálně generovat i zisk. 4. Náklady, výnosy a daň z příjmů právnických osob (DPPO) Zde bych ráda zmínila, že u příspěvkových organizací platí jedna zásadní a specifická výjimka. U veřejně prospěšných poplatníků (což PO je) platí, že příjmy z hlavní činnosti, které jsou ztrátové, nejsou předmětem daně. Je však nutné dát pozor na výjimku: Příjmy z nájemného jsou u PO vždy předmětem daně, bez ohledu na to, zda je pronájem v hlavní nebo hospodářské činnosti. Proto je naprosto klíčové k těmto zdanitelným výnosům přiřadit (uplatnit) daňově uznatelné náklady (např. poměrnou část energií, úklidu, správy budovy, případně odpisů, pokud je zřizovatel povolí uplatňovat). Tím si PO legálně a výrazně sníží základ daně. Bez vyčíslených nákladů by musel být zdaněn celý výnos z nájmu. Další důležité poznatky: Pro organizace města (kdy půjde o poskytnutí prostoru zdarma) právně nejde o pronájem, ale o smlouvu o výpůjčce (bezúplatné užívání). Pro komerční subjekty to bude klasická nájemní smlouva. Smlouvu o výpůjčce je dobré zvolit zejména proto, že nedoporučujeme uvažovat o daru. Příspěvková organizace hospodaří se svěřeným majetkem svého zřizovatele (města). Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů organizacím obecně zakazuje poskytovat dary z veřejných prostředků. PO může poskytovat dary pouze ve velmi specifických případech nebo s předchozím písemným souhlasem zřizovatele. Pokud by tedy PO sama od sebe poskytla sál zdarma jinému subjektu, šlo by o neoprávněné bezúplatné plnění (poskytnutí služby darem), což by bylo porušení rozpočtové kázně. Organizace by si měla po dohodě se zřizovatelem vytvořit vnitřní směrnici (ceník a pravidla), kde jasně definuje, kdo má prostory zdarma (výpůjčka pro účely města) a kdo platí tržní nájemné. Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, definuje krátkodobý nájem jako pronájem nemovitosti (včetně vybavení), který trvá nepřetržitě nejdéle 48 hodin. Takový pronájem není osvobozen od DPH. Pokud by tedy příspěvková organizace už byla plátcem DPH, musela by k ceně za pronájem sálu na odpolední akci (např. komerčnímu subjektu) vždy připočítat 21 % DPH. Pokud by PO pronajala nějaký prostor v budově (např. bufet nebo učebnu) podnikateli dlouhodobě (déle než 48 hodin, typicky na měsíce či roky), pak by se uplatnilo obecné pravidlo a tento nájem by byl od DPH osvobozen (bez nároku na odpočet daně na vstupu). Pokud organizace plátcem DPH zatím není, musí si hlídat zákonný limit pro povinnou registraci, který činí 2 000 000 Kč za kalendářní rok. Do tohoto obratu se započítávají příjmy z tzv. ekonomické činnosti. Hlavní činnost PO (dotovaná zřizovatelem k veřejnému prospěchu) se do obratu zpravidla nepočítá. Příjmy z komerčního pronájmu (a to jak krátkodobého, tak i dlouhodobého osvobozeného) se však do tohoto limitu pro plátcovství započítávají.

  

  Veronika Fuková2. října 2026

  Tato odpověď vyjadřuje názor našeho konzultanta, nejde o právně závazné stanovisko.

  Daň z příjmůDPHÚčetní metody a postupyVýsledek hospodaření
• Účtová osnova pro nestátní neziskové organizace

  Jaký účet se používá pro zaúčtování zůstatkové ceny prodaného majetku v účtové osnově pro spolky? Ekvivalent 541, nebo lze použít 541 také pro spolky? Nedaří se mi najít celá účtová osnova pro spolky. Je někde veřejně dostupná? Pro případné další dohledávání vhodných účtu?

  Česká společnost ornitologická

  Dobrý den, předně je třeba upozornit, že spolky nemají samostatně určenou účtovou osnovu. Pro všechny nestátní neziskové organizace platí Vyhláška č. 504/2002 Sb.,kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání, pokud účtují v soustavě podvojného účetnictví a to ve znění pozdějších předpisů. Současně je nutné si uvědomit, že účtová osnova v tomto případě nemá závazně určená čísla syntetických účtů, ale pouze účtových skupin. Směrná účtová osnova je obsahem přílohy č. 3 této vyhlášky. Jsou zde však uvedena právě pouze závazná čísla skupin účtů, tedy první dvě zleva v označení syntetického účtu. Třetí místo je plně ponecháno volbě účetní jednotky, musí však být zachován jednotný postup v rámci vašeho spolku a také musí být odděleny jednotlivé typy položek podle navazujících Českých účetních standardů. Uvedená vyhláška uvádí jako skupinu účtů 55 Odpisy, prodaný majetek, tvorba a použití rezerv a opravných položek. Je tedy zřejmé, že Vámi navrhovaný syntetický účet 541 není možné použít. Pokud bychom se vrátili o mnoho let zpět, býval předepsán účet 552, takže z důvodů historických by bylo vhodné jeho použití i teď. Jak již zmíněno výše v textu, směrná účtová osnova je obsahem Vyhlášky 504/2002 Sb. Její obsah můžete najít na některém volně přístupném webovém systému informací o obecně závazných předpisech, například www.zakonyprolidi.cz

  

  Jan Černý1. října 2026

  Tato odpověď vyjadřuje názor našeho konzultanta, nejde o právně závazné stanovisko.

  Účetní metody a postupy
• Poskytování služeb z ČR na Slovensko z pohledu DPH

  Dobrý den, mám otázku ohledně fakturace na Slovensko. Jsem fyzická osoba, neplátce DPH, mám trvalý pobyt v Česku a IČO. Poskytuji IT služby slovenské firmě, také neplátce DPH. Když budu fakturovat, musím se registrovat v ČR jako identifikována osoba? Někdo mi říkal, že když podám „Přihláška k registraci do režimu pro malé podniky (SME)” – tiskopis 25 5137- tak nemusím být identifikována osoba a slovenská protistrana nemusí odvádět DPH. Jak to tedy je a co je správné? Předem děkuji za odpověď. https://www.financnasprava.sk/_img/pfsedit/Dokumenty_PFS/Zverejnovanie_dok/Dane/Metodicke_pokyny/Nepriame_dane/2025/2025.09.22_002_DPH_2025_MP.pdf

  Děkujeme za Váš dotaz. Rozumíme Vaší situaci a rádi Vám vysvětlíme, jaká nová pravidla v oblasti DPH platí a jaký je ve Vašem případě správný postup. Od roku 2025 je v účinnosti právě režim pro malé podniky, který umožňuje poskytovat služby do jiných zemí EU bez nutnosti registrace jako identifikovaná osoba. Registrace se podává na portálu Moje daně v sekci elektronických formulářů → Režim pro malé podniky (SME). Tam uvedete, ve kterých státech EU budete provádět Vaši ekonomickou činnost. Správce daně Vám následně přidělí speciální DIČ (s příponou -EX), které slouží výhradně pro účely režimu SME. Toto DIČ-EX byste pak měli uvádět na vydaných fakturách slovenskému odběrateli. Co se týče podmínek využití tohoto režimu, nesmíte přesáhnout výši obratu: 1. 100 000 EUR napříč všemi státy EU (a to včetně ČR) za kalendářní rok a zároveň, 2. zákonnou hranici pro povinnou registraci k DPH v daném státě, ve kterém se bude ekonomická činnost vykonávat v rámci SME. V SK je to hranice 50 000 EUR za 12 po sobě jdoucích měsíců. To znamená, že Váš celkový roční obrat může být například ve výši 90 000 EUR, pokud například 40 000 EUR pochází z SK a 50 000 EUR z ČR. Obráceně by to již nešlo, protože by nebyla splněna druhá podmínka (byť ta první by stále byla). V případě fakturace v jiné měně než EUR je pro výpočet této hranice nutno použít kurzy zveřejněné Evropskou centrální bankou (pozor, nikoliv ČNB). Po případné registraci Vám vznikne povinnost podávat kvartální přehled o obratu do členských států EU (včetně CZ). Formulář je ve stejné sekci jako formulář k registraci (viz zmínka výše). Přehled se podává do konce měsíce po skončení čtvrtletí. Pokud se například registrujete (správce daně Vám po podání žádosti zašle rozhodnutí o registraci) dne 15. 11. 2026, tak první přehled podáváte za 4. čtvrtletí 2026 (i když v říjnu a polovině listopadu registrace ještě nebyla platná), a to do konce ledna 2027, následně potom za 1. čtvrtletí 2027 do konce 04/2027 apod. Na faktury neuvádíte žádné DPH a uvedete na ně poznámku, že jde o plnění poskytnuté v rámci režimu pro malé podniky. Je dobré si ještě dát pozor na to, jestli nakupujete nějaké přeshraniční služby, často to bývá například předplatné ChatGPT (nebo jiné AI nástroje), reklamy na Facebooku nebo Google. V takovém případě by Vám vznikla povinnost stát se identifikovanou osobou a režim SME by pro Vás v takovém případě neměl příliš smysl. Pokud budete mít zájem, rádi Vám s přihláškou do režimu SME a následným čtvrtletním vykazováním pomůžeme.

  

  Jakub Marek30. září 2026

  Tato odpověď vyjadřuje názor našeho konzultanta, nejde o právně závazné stanovisko.

  DPH
• Zaokrouhlení odpisů dlouhodobého majetku

  Dobrý den, obracím se na Vás s prosbou o konzultaci k problematice účetních odpisů. Český účetní standard č. 013 pro podnikatele říká, že odpisy se zaokrouhlují na celé koruny nahoru. Bylo by možné, aby si účetní jednotka v interní směrnici stanovila jiný způsob výpočtu a zaokrouhlování měsíčních účetních odpisů? Např. na celé koruny matematicky nebo dolů? A zda je možné, v případě, že pořizovací cena vychází v haléřích, bylo toto haléřové vyrovnání provedeno prvním odpisem? Standardně to bývá až v poslední splátce. Děkuji.

  Hana Marková, Ing. Hana Marková

  Zaokrouhlování účetních odpisů Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve svém § 36 umožňuje účetním jednotkám (mimo vybrané účetní jednotky) odchýlit se od Českých účetních standardů, pokud tím zajistí věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví (s povinností tuto odchylku a její důvody uvést v příloze v účetní závěrce). Ačkoliv ČÚS č. 013 - Dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek (bod 4.2) stanovuje zaokrouhlování účetních odpisů na celé koruny nahoru, v praxi lze nastavit odlišný postup (např. matematické zaokrouhlování) s oporou o princip významnosti (materiality). Vzniklé rozdíly v řádech haléřů či jednotek korun jsou z pohledu celkového objemu majetku zcela nevýznamné a nemohou zkreslit informační hodnotu účetní závěrky. Pokud je tedy odlišný způsob zaokrouhlování řádně ukotven ve vnitřní směrnici a popíšete jej v příloze v účetní závěrce, je tento postup v pořádku a obhajitelný a to i například před auditorem. Haléřové vyrovnání v prvním odpisu Aktuálně platná legislativa nikde nestanovuje, ve kterém měsíci se má případný haléřový či korunový rozdíl ze zaokrouhlení vyrovnat. Běžná praxe, kdy se vyrovnání provádí až ve splátce poslední, je dána pouze výchozím technickým nastavením účetních softwarů (program na konci odpisování jednoduše dorovná zůstatkovou cenu na nulu). Pokud si v odpisovém plánu ve vnitřní směrnici jasně určíte, že haléřové vyrovnání bude provedeno hned prvním odpisem, je to naprosto legální postup. Jedinou striktní účetní podmínkou je, že celková suma všech uplatněných účetních odpisů se musí na konci odpisování přesně rovnat pořizovací (vstupní) ceně majetku, případně ceně snížené o předpokládanou zbytkovou hodnotu. Z čistě metodického hlediska ještě doplňuji, že pokud jsou odpisy zaokrouhlovány na celé koruny, je nejvhodnější možností v celých korunách evidovat i samotnou pořizovací cenu majetku. Haléřové rozdíly by se v takovém případě proúčtovaly jako zaokrouhlení již při zařazení majetku do užívání, čímž by zcela odpadla nutnost řešit jejich vyrovnání v průběhu odpisování. Vzhledem k tomu, že však i zde jde o nevýznamné částky, které nemají vliv na věrný a poctivý obraz účetnictví, považujeme i Vámi navržený postup za plně akceptovatelný a správný.

  

  Veronika Fuková30. září 2026

  Tato odpověď vyjadřuje názor našeho konzultanta, nejde o právně závazné stanovisko.

  Dlouhodobý majetekÚčetní metody a postupy
• Pojistné plnění u NNO a daň z příjmů

  Dobrý den, NNO měla v majetku vůz, který používala k poskytování sociální služby. S tímto vozem došlo k nehodě. Pojišťovna označila havarovaný vůz jako "totální" a vyplatila na účet NNO pojistné plnění, které převyšovalo účetní hodnotu majetku. Dále došlo k odprodání vraku a za veškeré získané finance zakoupila NNO vozidlo nové. Jak mám postupovat při zpracování daně z příjmu právnických osob? Podléhá pojistné plnění a prodej vraku zdanění?

  Obecně platí, že příjem z prodeje vraku, resp. pojistné plnění je předmětem daně a představuje zdanitelný příjem. Oproti takovému příjmu je daňově uznatelným nákladem dopočtená daňová zůstatková hodnota, a to do výše příjmu z pojistného plnění (skrze limitaci v §24 odst. 2 písm. c) zákona o daních z příjmů). Jedinou výjimkou z předmětu daně je pak případ, kdy jde o NNO v úzkém základu daně a tyto příjmy (stejně jako náklady) jsou součástí ztrátové hlavní činnosti, která je celá vyloučena ze zdanění (viz §18a odst. 1 zákona o daních z příjmů).

  

  Tomáš Doležel29. září 2026

  Tato odpověď vyjadřuje názor našeho konzultanta, nejde o právně závazné stanovisko.

  Daň z příjmůNestátní nezisková organizace
• Limit pro plátcovství DPH u NNO ve specifických případech

  Prosím o radu, které příjmy příspěvkové organizace se zahrnují do obratu pro sledování limitu pro vznik plátcovství DPH - organizace má výnosy z prodeje darovaného zboží - zisk, výnosy z pořádání výletů pro seniory - dotováno zřizovatelem - nulový zisk, výnosy ze školného od seniorů (pořádání umělecké akademie - studium hudby) - dotováno POSEZ - nulový zisk. Všechny činnosti má p.o. ve zřizovací listině jako hlavní.

  Kateřina Kratochvílová

  Vezmeme to postupně: Výnos z prodeje darovaného zboží do obratu obecně patří. Existují však výjimky kdy tomu tak nebude; například pokud jde o příležitostný prodej splňující podmínky osvobození v §61 písm. f) zákona o DPH. Zde však nutno upozornit, že podmínky pro osvobození je potřeba vykládat spíše restriktivně, a to zejména ve vztahu k "příležitostnosti". U výnosů z pořádání výletů pro seniory záleží primárně na charakteru výletů. V některých případech je možné jejich zahrnutí například pod kulturní služby ve smyslu §61 písm. e) zákona o DPH, což vede k tomu, že se do obratu pro plátcovství nepočítá (může jít například o výlety, kdy je cílem společná návštěva kulturní památky). Pokud by však takové osvobození využít nešlo, patří uvedené výnosy do obratu pro plátcovství DPH. Přijaté školné od seniorů bude potřeba do obratu počítat. V rámci vzdělávání sice existují možnosti osvobození podle §57 zákona o DPH, které zajistí vyloučení ze zahrnutí do obratu DPH, nicméně z dotazu spíše plyne, že specifické podmínky splněny nebudou. Na závěr doplňuji, že pro rozhodování o zahrnutí příjmu do obratu pro účely plátcovství DPH není důležité, zda jde o dotované aktivity bez dosaženého zisku. Stejně tak není důležité, zda jsou činnosti vykonávány v rámci hlavní či hospodářské činnosti.

  

  Tomáš Doležel29. září 2026

  Tato odpověď vyjadřuje názor našeho konzultanta, nejde o právně závazné stanovisko.

  DPHNestátní nezisková organizace
• Střet zásady veřejnosti soudního řízení a ochrany zvláštních kategorií osobních údajů

  Dobrý den, zajímalo by mě, jakým způsobem by dle Vašeho názoru měl být v praxi řešen konflikt zásady ochrany (zvlášť citlivých) osobních údajů a zásady veřejnosti soudních řízení. V praxi soudy většinou požadavkům na vyloučení veřejnosti s odkazem na to, že budou probírány citlivé údaje v souvislosti s konkrétní osobou nevyhovují, ledaže jde např. o oběti sexuálních trestných činů. Bylo by možné se podle Vás domáhat vyloučení veřejnosti s odkazem na ochranu zvláštní kategorie citlivých údajů, popř. existuje nějaké rozhodnutí soudu, které by tuto otázku řešilo? Děkuji.

  Tomáš Stavrovský, In IUSTITIA, o.p.s.

  Dobrý den, předně musím potvrdit, že dohledáváním jsem dospěl ke zjištění, že české soudy historicky skutečně přistupovaly k diskutované zásadě veřejnosti s vysokou mírou přísnosti a máte pravdu, že k plošnému vylučování veřejnosti pouze na základě faktu, že spis obsahuje osobní či citlivé údaje přistupují spíše odmítavě. Nicméně bych pro začátek využil rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 8. 2017, sp. zn. 4 As 94/2016, zde bylo sice dovozeno, že samotná ochrana osobních údajů účastníků řízení (ani účastníků nezletilých) nepředstavuje bez dalšího automatický důvod pro vyloučení veřejnosti z jednání, vyplývá z něj však, že by soudy měly v každém jednotlivém případě provádět test proporcionality a vážit intenzitu hrozícího zásahu do soukromí oproti veřejnému zájmu. Čl. 9 a 10 GDPR by do tohoto procesu měly vnášet normativní záruky. Zpracování zvláštních kategorií osobních údajů je zásadně zakázáno, pokud není naplněna některá z výjimek dle čl. 9 odst. 2 GDPR. I v případě, že soud údaje zpracovává v rámci výkonu soudní moci, je povinen garantovat vhodné a konkrétní záruky pro ochranu základních práv a zájmů subjektu údajů. Veřejné čtení, přednášení nebo podrobné provádění důkazů obsahujících citlivé údaje před přítomnou veřejností a médii představuje samostatnou operaci zpracování s vysokým rizikem nevratného zásahu do lidské důstojnosti a soukromí dotčené osoby. Možná bych uvažoval i nad tím v žádosti odlišit obligatorní vyloučení veřejnosti ex lege od fakultativního režimu. Režim fakultativního vyloučení na základě návrhu účastníka či poškozeného by nám mohl zavdat povinnost navrhovatele prokazovat, že projednání citlivých dat spadá pod důležitý zájem a že hrozící újma na právech převyšuje obecný zájem na veřejnosti soudního jednání. Jakmile bychom doložili svá tvrzení (popis vysoké intenzity hrozícího zásahu a formulace konkrétního důležitého zájmu, jako např. riziko sekundární viktimizace oběti, hrozba veřejné dehonestace či vyzrazení intimit, který v dané fázi dokazování převažuje nad obecnou transparentností jednání), soud by pak musel provést zvážení Veřejného zájmu na transparentnosti justice a Práva na ochranu soukromí a osobních/citlivých údajů. Při provádění testu proporcionality by soudy měly poměřovat ústavní hodnotu transparentnosti justice dle čl. 96 odst. 2 Ústavy vůči ochraně osobní integrity dle čl. 10 odst. 2 a 3 Listiny a čl. 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a čl. 9/10 GDPR. Pokud se řízení dotýká běžné trestné činnosti bez účasti citlivých osobních dat, převáží veřejný zájem na sledování procesu. Pokud však dokazování směřuje k odkrývání citlivých údajů dle čl. 9 nebo 10 GDPR nebo hrozí sekundární viktimizace obětí předsudečné trestné činnosti či zvlášť zranitelných obětí, vyžaduje ústavní pořádek i evropské právo upřednostnění ochrany soukromí skrze vyloučení veřejnosti a to v Česku lze podle § 200 TŘ či § 116 OSŘ. Doporučil bych proto návrh předkládat stupňovitě podle okolností a cíle, kterého potřebujete dosáhnout: 1) Vyloučení veřejnosti z celého hlavního líčení. 2) Vyloučení veřejnosti pro část hlavního líčení, konkrétně po dobu provádění důkazů výslechem poškozeného a čtením znaleckých posudků nebo lékařských zpráv obsahujících citlivé údaje. 3) Ponechání veřejnosti, ale vydání zákazu pořizování zvukových a obrazových záznamů či přenosů veřejností a médii podle § 6 odst. 3 zákona o soudech a soudcích z důvodu ochrany osobnostních práv a soukromí. 4) Diktování nacionálů a citlivých údajů do protokolu bez jejich hlasitého předčítání před veřejností (ověření totožnosti nahlédnutím do dokladu, odkazování na čísla listů spisu apod.). Uvádím vám ještě i další související judikáty, které mi pro tuto oblast přišly jako účelné. Rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 14 A 181/2018-36 (potvrzen rozsudkem sp. zn. 5 As 29/2020) = Svědecká výpověď je plněním zákonné povinnosti, nikoli dobrovolným zveřejněním dat (§ 9 písm. g) ZOOÚ / čl. 9 odst. 2 písm. e) GDPR). Nevyloučení veřejnosti soudem nezbavuje média odpovědnosti za protiprávní šíření citlivých dat. Rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 18 A 36/2021 = Zařazení citlivých údajů do spisu nezakládá právo veřejnosti na jejich veřejný přednes. Ustanovení § 200 TŘ slouží jako procesní korektiv.

  

  Lukáš Mamula Bujnovský22. září 2026

  Tato odpověď vyjadřuje názor našeho konzultanta, nejde o právně závazné stanovisko.

  GDPRZveřejňování
• Přístupová práva a GDPR u spolkových a rejstříkových dokumentů

  Dobrý den, řešíme v organizaci GDPR a taky přístupy jednotlivých zaměstnanců na disk. Chceme se zeptat, jak se stavět k údajům ze spolkového rejstříku a registračním formulářům pro zápis do OR? Jsou to citlivé údaje, ke kterým by měli mít přístup jen určití lidé, např. ti, kteří řeší spolkové záležitosti, nebo k tomu můžou mít přístup i jiní? Jsme nehierarchická organizace. Děkuji za odpověď a přeji hezký den.

  Dobrý den, údaje v dokumentech z obchodního či spolkového rejstříku (jména, data narození, adresy statutárních zástupců) spadají pod běžné osobní údaje (nejde o tzv. zvláštní kategorii osobních údajů dle čl. 9 GDPR). Tyto údaje jsou navíc z velké části veřejně dostupné z moci zákona. Výjimkou je, pokud registrační formuláře do Vašeho spolku odhalují např. politické přesvědčení, náboženské vyznání či zdravotní stav členů, pak se jedná o citlivé údaje v režimu zvláštní ochrany. I v nehierarchické organizaci platí základní bezpečnostní principy GDPR a to zásady minimalizace a řízení přístupů na základě potřeby (princip „Need to Know“). To znamená, že přístup ke složce se spolkovými registracemi a dokumentací pro OR by neměl mít každý člen organizace, ale pouze ti lidé, kteří danou agendu reálně zpracovávají nebo vyřizují jednání s úřady. Agendu je tedy dobré uzamknout pouze pro pověřené osoby / role. Obecně vzato, provozní složky na disku mohou zůstat dostupné celému týmu, pokud to vyžaduje fungování Vaší organizace. V IT systémech a cloudových úložištích je vhodné nastavit přístupová práva podle reálných agend a rolí, nikoli podle formální pozice. Hezký den.

  

  Lukáš Mamula Bujnovský21. září 2026

  Tato odpověď vyjadřuje názor našeho konzultanta, nejde o právně závazné stanovisko.

  GDPRKyberbezpečnostSpolky a členské příspěvkyZveřejňování
• Hlavička účetních výkazů

  Dobrý den, ve formuláři pro účetní závěrku spolku dostupném na 22 Hlav je v exelové tabulce kolonka "Předmět činnosti účetní jednotky". Nevím, zda se musí vyplňovat přesně tak, jak je popsaná činnost spolku ve stanovách, a nebo se to tam může napsat třeba i zkráceně (přece jenom je činnost už také přesně popsaná i v příloze) a nebo třeba existuje i nějaký seznam předmětů činnosti účetní jednotky, ze kterého je třeba si vybrat?

  Šárka Holečková, Giselle, z.s.

  Pro účely výkazů, tedy rozvahy a výkazu zisku a ztráty, určitě stačí uvést předmět činnosti ve zkratce tak, aby to zhruba odpovídalo účelu spolku dle stanov a rejstříku. Přesně jak píšete, detaily jsou pak uvedeny v příloze v účetní závěrce. Tedy do výkazů použijte pouze zkratku - shrnutí.

  

  Miroslava Nebuželská15. září 2026

  Tato odpověď vyjadřuje názor našeho konzultanta, nejde o právně závazné stanovisko.

  Nestátní nezisková organizaceÚčetní závěrka
• Bankovní poplatky jako výdaj v účetnictví

  Dobrý den, účetní, která mi pomáhala s vytvořením účetní závěrky za spolek, mi do výdajů počítala i bankovní poplatky na bankovním účtu. Skutečně se do výdajů počítají?

  Šárka Holečková, Giselle, z.s.

  Bankovní poplatky na bankovním účtu jsou běžným výdajem spolku, tedy ano, účetní je musí zaúčtovat jako výdaj, resp. v klasickém účetnictví jako náklad v účtové skupině 54 a vykázat v položce Jiné ostatní náklady.

  

  Miroslava Nebuželská15. září 2026

  Tato odpověď vyjadřuje názor našeho konzultanta, nejde o právně závazné stanovisko.

  Nestátní nezisková organizaceÚčetní metody a postupy
• Úhrada firemního dokladu ze soukromého účtu

  Půjčka jednatele nebo předsedy spolku - účtování. Společnost s.r.o. nebo spolek - mám tyto případy jak u s.r.o. nebo i u spolků. Firma koupí automobil v německém autobazaru za 6.000,- EUR. Doklad za automobil je na firmu vč. DIČ atd. Úhradu provede jednatel (nebo statutár spolku) ze svého soukromého účtu, toto doloží potvrzením ze svého účtu o provedené transakci. Jak tuto půjčku správně zaúčtovat. Musím dát půjčku do pokladny a pak uhradit fakturu. Nebo můžu provést jedním zápisem v interních dokladech úhradu faktury proti půjčce 321/249? Děkuji

  Samotná úhrada doložená potvrzením je v pořádku. Ta vyvolá zaúčtování závazku vůči jednateli (statutárovi spolku). Ve skutečnosti žádná transakce hotově neproběhla, tedy s pokladnou určitě nedoporučujeme pracovat. Ideální je k datu úhrady ze soukromého účtu zaúčtovat jiný závazek s úhradou původního, tedy např. 321/379 a doklad na nákup označit jako uhrazený. Pokud nepůjde pouze o omyl, který bude v krátké době uhrazen, pak je vhodné k dané částce uzavřít smlouvu u půjčce a domluvit příslušné parametry půjčky (splatnost, úrok) a podle toho pak případně přeúčtovat (což u podnikatele může být i účet 249) - pro zaúčtování a vykázání půjčky pak záleží na dlouhodobosti - krátkodobosti, také na tom, zda nejde o společníka, nebo zda jde o spolek jako neziskovou organizaci.

  

  Miroslava Nebuželská15. září 2026

  Tato odpověď vyjadřuje názor našeho konzultanta, nejde o právně závazné stanovisko.

  Nestátní nezisková organizacePodnikatel firmaPůjčky a úvěryÚčetní metody a postupy
• Hospodářský činnost spolku a daň z příjmů

  Děkuji za předchozí odpovědi. Mám ještě jednu doplňující otázku, kterou sice prakticky neřeším, ale čistě hypoteticky pro lepší teoretické pochopení bych se zeptala takto: Kdyby měl spolek hospodářskou činnost, ze které by výsledek hospodaření byl kladný, dejme tomu třeba +2 tisíce a z hlavní činnosti by v témže účetním období byl výsledek hospodaření záporný, třeba -3 tisíce, takže v součtu by výsledek hospodaření byl - 1 tisíc, tak v tomto případě bych nevěděla, zda by byla povinnost podávat daňové přiznání či nebyla?

  Šárka Holečková, Giselle, z.s.

  Pokud by měl spolek skutečně hospodářskou činnost, tj. činnost, kterou provádí se záměrem zisku (současně může být i se záměrem naplňovat poslání a nemusí), tak přiznání k dani z příjmů vždy musí podávat. Vedlejší - hospodářská - činnost je vždy předmětem daně bez ohledu na to, zda vyjde z plusu nebo v minusu. Hlavní činnost je předmětem daně pouze pokud je plusová, pak také musím podat přiznání k dani z příjmů. Přiznání k dani z příjmů nejsem jako spolek povinna podat zejména pokud mám jen jeden druh hlavní činnosti a ten mi vychází ztrátově.

  

  Miroslava Nebuželská5. září 2026

  Tato odpověď vyjadřuje názor našeho konzultanta, nejde o právně závazné stanovisko.

  Daň z příjmůHlavní a vedlejší činnost NO
• Hlavní činnost spolku a tržby

  Chtěla bych se zeptat, zda je činnost spolku zařazená správně do hlavní činnosti. Co se týče účelu spolku, tak ten podle stanov zní: "Pořádat baletní představení zejména pro seniory". Pokud by spolek pořádal baletní představení ne jen v domovech seniorů, ale třeba i v divadle, kde za diváky je veřejnost (I když včetně seniorů), může se to stále počítat mezi hlavní činnost spolku? Nebo pokud by za nějaké představení bylo vybíráno vstupené, tak nečiní to z něj najednou hospodářskou činnost? V domovech seniorů samozřejmě žádné vstupné vybíráno není. Ale co třeba, když by ředitel domova seniorů z vlastní dobré vůle nějaké náklady na představení konané v domově seniorů i výjimečně proplatil? Ředitel domova seniorů si vyžádal přímo, že náklady sám proplatí na základě faktury, nikoliv jako darovací smlouvou. To proplacení nákladů fakturou bylo zařazeno do kolonky tržby. Nečinilo by to z toho představení (byť je konáno v domově seniorů) hospodářskou činnost? Respektive - chci se zeptat, jestli může z hlavní činnosti být tržba nebo za ní vybírat vstupné. A nebo jediný výnos z hlavní činnosti smí být pouze dar a nebo dotace? V minulých letech mi pan účetní všechny představení počítal jako hlavní činnost. Bojím se teď, jestli to dělal správně. Na druhou stranu zase každé to představení (ať už v domově seniorů nebo i v divadle) prodělávalo a mělo záporný výsledek hospodaření, takže snad by to zařazení nemělo tím pádem mít vliv na povinnost podávat daňové přiznání. Představení nejsou prováděna pro peníze, ale pro to tančení samotné. Ani by to pro peníze dělat nešlo, protože náklady jsou opravdu vysoké a není možné je pokrývat. Je to velmi těžké je pokrýt.

  Šárka Holečková, Giselle, z.s.

  Hlavní činnost spolku je i taková činnost, která generuje tržby. Tedy za představení lze standardně vybírat vstupné, lze provozovat běžná představení v divadle s běžným prodeje vstupenek stejně tak jako se lze domluvit s domovem seniorů na úplatě. Takový příjem je tržbou, ale pokud proti ní existuje dostatek nákladů, tedy spolek nezískává tržby se záměrem zisku (nad náklady), ale za účelem pokrytí nákladů, a reálně dlouhodobě zisk negeneruje, je to naprosto korektní hlavní činnost, samozřejmě za předpokladu, že je v souladu s účelem spolku dle stanov. Tedy v tomto případě, kdy není záměrem generovat zisk a ani reálně dlouhodobě zisk generován není, jde o standardní hlavní činnost a pokud je ztrátová, pak opravdu není třeba podávat přiznání k dani z příjmů, protože příjmy nejsou předmětem daně.

  

  Miroslava Nebuželská4. září 2026

  Tato odpověď vyjadřuje názor našeho konzultanta, nejde o právně závazné stanovisko.

  Daň z příjmůHlavní a vedlejší činnost NOÚčetní metody a postupyÚčetní závěrka
• Formát zveřejnění účetní závěrky ve sbírce listin veřejného rejstříku

  Dobrý den, chtěla bych se zeptat, v jakém formátu by měla být zveřejněna účetní závěrka pro spolek? Je to PDF/ A? A musí se to dávat vše do jednoho dokumentu a nebo ta příloha může být jako druhý PDF/A dokument?

  Šárka Holečková, Giselle, z.s.

  Do sbírky listin se účetní závěrka standardně zveřejňuje v PDF. A ano, správně se závěrka zveřejňuje jako jeden dokument, ve kterém je rozvaha, výkaz zisku a ztráty a příloha. Tím, že se tyto dokumenty do sbírky listin zasílají nepodepsané, tak jde typicky o export výkazů z účetního systému nebo třeba excelu do pdf plus uložení přílohy do pdf a jejich následné sloučení do jednoho pdf. Mělo by jít o strojově čitelné pdf, tedy ideálně vytvořené právě exportem ze systému a nikoliv skenováním. Nemusí to nutně být formát PDF/A, i když se doporučuje. Podmínkou je pouze PDF, který by měl umožňovat fulltextové vyhledávání.

  

  Miroslava Nebuželská4. září 2026

  Tato odpověď vyjadřuje názor našeho konzultanta, nejde o právně závazné stanovisko.

  Účetní závěrkaZveřejňování
• Obsah přílohy v účetní závěrce u spolku

  Dobrý den, chtěla bych se zeptat, zda se musí se do přílohy k účetní závěrce spolku psát úplně všechny oblasti, ve kterých byly náklady? Jako v oblasti kostýmů, pronájmu sálu, atd? A nebo se to tam má napsat jen namátkou, jenom to nejpodstatnější?

  Šárka Holečková, Giselle, z.s.

  Do přílohy v účetní závěrce se určitě nemusí popisovat všechny náklady, vlastně se tam náklady nepopisují vůbec, pokud tam nejsou nějaké extra výjimečné. V příloze v účetní závěrce se v souladu s prováděcí vyhláškou uvádí použité účetní metody a pak významné informace, které neplynou z výkazů, např. dlouhodobý majetek, počet zaměstnanců, přijaté a poskytnuté dary, informace k veřejným sbírkám, informace k výsledku hospodaření a základu daně z příjmů. Údaje, které je do přílohy nutné uvádět v případě neziskové organizace vylistovává § 30 prováděcí vyhlášky, viz zde https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2002-504 Také se můžete orientovat podle našeho vzoru přílohy https://www.22hlav.cz/vzory, který v sobě má pouze oblasti, které je třeba uvádět pokud je organizace má. Pokud je organizace nemá, pak je možné vhodné celý bod vynechat. To, co ve vzoru není, není třeba uvádět.

  

  Miroslava Nebuželská4. září 2026

  Tato odpověď vyjadřuje názor našeho konzultanta, nejde o právně závazné stanovisko.

  Účetní závěrka
• Faktura hrazená ze soukromého účtu fyzické osoby

  Dobrý den, řeším teď vyúčtování příměstských táborů v jednotlivých obcích v našem území. Domluva je taková, že vedoucí táborů musí objednávat na naši organizaci, následně nám předají fakturu, na které je příjemcem naše organizace a my fakturu dodavateli uhradíme. Nyní se nám stalo, že sice je na faktuře naše organizace jako příjemce, ale vedoucí tábora uhradila fakturu ze svého účtu a teď ji chce od nás proplatit na účet ne hotově. Jak správně postupovat? Nemohu ji asi zařadit do faktur, protože dodavateli uhradila částku fyzická osoba vedoucí tábora ze svého osobního účtu? Využiji interní doklad k zaúčtování a úhradě na osobní účet vedoucí příměstského tábora? Z faktury vyplývá, že byla uhrazena jako záloha a já jsem dostala od vedoucí k proplacení daňový doklad na její osobní účet, tj. na faktuře je uvedeno NEPLAŤTE. Děkuji za radu.

  Fakturu jako takovou určitě přijmout můžete - je na ní organizace a je na ní popsáno plnění, tedy vy víte, že je to v souladu s činností organizace. Ideální postup - který si můžete dle uvážení zjednodušit - je zadat fakturu standardně do faktur v plné výši, tedy ve výši bez odečtené zálohy, bude na účtu 321 - Dodavatelé. Následně k datu úhrady fyzickou osobou zadáte závazek vůči této osobě ideálně do ostatních závazků, pokud to není zaměstnanec, tak účet 379 - Ostatní závazky, pokud je zaměstnancem, pak 333 - Závazky vůči zaměstnancům. Na straně MD použijete buď rovnou účet 321 - Dodavatelé nebo jestli chcete promítnout celý proces perfektně, pak 314 - Poskytnuté zálohy. Pokud jste použila účtování přes zálohy, tak odečtete zálohu na přijaté faktuře (můžete si dle potřeby v systému i vytvořit zálohový doklad) - účtování MD 321 / D 314. Tím máte uhrazenou fakturu. Za mne použití zálohy není nezbytné a je možno účtovat rovnou proti 321 a fakturu si v systému označit jako urhazenou. Poslední co zbývá je uhradit závazek vůči třetí osobě. Příslušný ostatní závazek můžete dát do platebního příkazu, uhradit bankovním převodem a následně si platbu se závazkem spárovat.

  

  Miroslava Nebuželská1. září 2026

  Tato odpověď vyjadřuje názor našeho konzultanta, nejde o právně závazné stanovisko.

  Účetní metody a postupy