Střet zásady veřejnosti soudního řízení a ochrany zvláštních kategorií osobních údajů

Question

Dobrý den,

zajímalo by mě, jakým způsobem by dle Vašeho názoru měl být v praxi řešen konflikt zásady ochrany (zvlášť citlivých) osobních údajů a zásady veřejnosti soudních řízení. V praxi soudy většinou požadavkům na vyloučení veřejnosti s odkazem na to, že budou probírány citlivé údaje v souvislosti s konkrétní osobou nevyhovují, ledaže jde např. o oběti sexuálních trestných činů.

Bylo by možné se podle Vás domáhat vyloučení veřejnosti s odkazem na ochranu zvláštní kategorie citlivých údajů, popř. existuje nějaké rozhodnutí soudu, které by tuto otázku řešilo?

Děkuji.

Lukáš Mamula Bujnovský · Accepted Answer

Dobrý den,

předně musím potvrdit, že dohledáváním jsem dospěl ke zjištění, že české soudy historicky skutečně přistupovaly k diskutované zásadě veřejnosti s vysokou mírou přísnosti a máte pravdu, že k plošnému vylučování veřejnosti pouze na základě faktu, že spis obsahuje osobní či citlivé údaje přistupují spíše odmítavě. Nicméně bych pro začátek využil rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 8. 2017, sp. zn. 4 As 94/2016, zde bylo sice dovozeno, že samotná ochrana osobních údajů účastníků řízení (ani účastníků nezletilých) nepředstavuje bez dalšího automatický důvod pro vyloučení veřejnosti z jednání, vyplývá z něj však, že by soudy měly v každém jednotlivém případě provádět test proporcionality a vážit intenzitu hrozícího zásahu do soukromí oproti veřejnému zájmu. Čl. 9 a 10 GDPR by do tohoto procesu měly vnášet normativní záruky. Zpracování zvláštních kategorií osobních údajů je zásadně zakázáno, pokud není naplněna některá z výjimek dle čl. 9 odst. 2 GDPR. I v případě, že soud údaje zpracovává v rámci výkonu soudní moci, je povinen garantovat vhodné a konkrétní záruky pro ochranu základních práv a zájmů subjektu údajů. Veřejné čtení, přednášení nebo podrobné provádění důkazů obsahujících citlivé údaje před přítomnou veřejností a médii představuje samostatnou operaci zpracování s vysokým rizikem nevratného zásahu do lidské důstojnosti a soukromí dotčené osoby.

Možná bych uvažoval i nad tím v žádosti odlišit obligatorní vyloučení veřejnosti ex lege od fakultativního režimu. Režim fakultativního vyloučení na základě návrhu účastníka či poškozeného by nám mohl zavdat povinnost navrhovatele prokazovat, že projednání citlivých dat spadá pod důležitý zájem a že hrozící újma na právech převyšuje obecný zájem na veřejnosti soudního jednání. Jakmile bychom doložili svá tvrzení (popis vysoké intenzity hrozícího zásahu a formulace konkrétního důležitého zájmu, jako např. riziko sekundární viktimizace oběti, hrozba veřejné dehonestace či vyzrazení intimit, který v dané fázi dokazování převažuje nad obecnou transparentností jednání), soud by pak musel provést zvážení Veřejného zájmu na transparentnosti justice a Práva na ochranu soukromí a osobních/citlivých údajů.

Při provádění testu proporcionality by soudy měly poměřovat ústavní hodnotu transparentnosti justice dle čl. 96 odst. 2 Ústavy vůči ochraně osobní integrity dle čl. 10 odst. 2 a 3 Listiny a čl. 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a čl. 9/10 GDPR. Pokud se řízení dotýká běžné trestné činnosti bez účasti citlivých osobních dat, převáží veřejný zájem na sledování procesu. Pokud však dokazování směřuje k odkrývání citlivých údajů dle čl. 9 nebo 10 GDPR nebo hrozí sekundární viktimizace obětí předsudečné trestné činnosti či zvlášť zranitelných obětí, vyžaduje ústavní pořádek i evropské právo upřednostnění ochrany soukromí skrze vyloučení veřejnosti a to v Česku lze podle § 200 TŘ či § 116 OSŘ.

Doporučil bych proto návrh předkládat stupňovitě podle okolností a cíle, kterého potřebujete dosáhnout:
1) Vyloučení veřejnosti z celého hlavního líčení.
2) Vyloučení veřejnosti pro část hlavního líčení, konkrétně po dobu provádění důkazů výslechem poškozeného a čtením znaleckých posudků nebo lékařských zpráv obsahujících citlivé údaje.
3) Ponechání veřejnosti, ale vydání zákazu pořizování zvukových a obrazových záznamů či přenosů veřejností a médii podle § 6 odst. 3 zákona o soudech a soudcích z důvodu ochrany osobnostních práv a soukromí.
4) Diktování nacionálů a citlivých údajů do protokolu bez jejich hlasitého předčítání před veřejností (ověření totožnosti nahlédnutím do dokladu, odkazování na čísla listů spisu apod.).

Uvádím vám ještě i další související judikáty, které mi pro tuto oblast přišly jako účelné.
Rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 14 A 181/2018-36 (potvrzen rozsudkem sp. zn. 5 As 29/2020) = Svědecká výpověď je plněním zákonné povinnosti, nikoli dobrovolným zveřejněním dat (§ 9 písm. g) ZOOÚ / čl. 9 odst. 2 písm. e) GDPR). Nevyloučení veřejnosti soudem nezbavuje média odpovědnosti za protiprávní šíření citlivých dat.
Rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 18 A 36/2021 = Zařazení citlivých údajů do spisu nezakládá právo veřejnosti na jejich veřejný přednes. Ustanovení § 200 TŘ slouží jako procesní korektiv.