Poradna

Když je hledání odpovědí na internetu příliš složité - správnou odpověď zná tým našich odborníků.

• Proplácení hotovostních účtenek zpětně - jak správně zadat pokladní doklady

  Dobrý den, jak se správně zapisují pokladní doklady - datum vystavení výdajového pokladního dokladu? Stává se, že obdržím pokladní doklady až po delším časovém úseku a třeba najednou za různé dny. Mohu vystavit výdajový pokladní doklad v den, kdy tyto doklady obdržím a mohu do jednoho data vystavení posčítat paragony z různých dní nebo musím napsat datum vystavení, které je také na daňovém dokladu od prodejce a pak teda zapisovat každý doklad a k tomu výdajový doklad zvlášť? Např. při pořádání příměstských táborů mi vedoucí přinesou paragony až po skončení tábora, někdy i třeba 3 týdny po skončení tábora, ale samozřejmě na paragonech je datum vystavení i před začátkem tábora. Jde mi o to, že pokud budu zapisovat výdajový pokladní doklad dle data vystavení paragonu, tak nemůžu udržet posloupnost v dokladové řadě, protože mezitím vystavuji výdajové pokl. doklady k nimž dostávám paragony hned ten den. Nevím jak to dělat, aby to bylo správně. Podotýkám, že vedeme vše v papírové podobě. Děkuji za odpověď

  Pokud výdaje uskutečňuje zaměstnanec nebo třetí osoba a pak vám přinese účtenky, pak je správné udělat výdajový pokladní doklad až v den, kdy vydáváte peníze. Výdajový doklad je vůči zaměstnanci nebo jiné třetí osobě, tedy v praxi se často účtuje závazek vůči příslušné osobě a ten se uhradí pokladnou nebo bankou. Pokud chcete účtenky sdružit, je to možné, přílohou dokladu jsou pak jednotlivé účtenky, které případně sdružíte podle nákladových druhů a zaúčtujete na příslušné analytiky v položkách dokladu. Problém bývá, když je to přes dvě účetní období nebo když potřebujete kvůli dotaci v účetním deníku mít jednotlivé náklady v dané datumy a s příslušnými údaji o dodavateli a popis nákupu. Pak je správným postupem zadání účtenek jednotlivě do ostatních závazků - závazků vůči zaměstnanci nebo jiné třetí osobě - a tyto závazky pak uhradíte pokladnou nebo bankou opět jedním dokladem. Nejméně správný, ale často používaný postup je ten, že se doklady zadají do pokladny zpětně s datumy, co jsou na účtenkách. To, že číselná řada neodpovídá datumové řadě, není zase až takový problém, ale je problém, že to celé neodpovídá realitě a že měníte zpětně stav pokladny.

  Miroslava Nebuželská, 27. srpna 2026

  Tato odpověď vyjadřuje názor našeho konzultanta, nejde o právně závazné stanovisko.

  Účetní metody a postupy
• Objektivní posouzení hodnoty práce v souvislosti se směrnicí EU 2023/970

  Dobrý den, můj dotaz se týká Objektivního posouzení hodnoty práce v souvislosti s evropskou směrnicí 2023/970. Jsme nezisková organizace, zapsaný spolek. Máme 7 zaměstnanců na pracovní smlouvu a cca 7 zaměstnanců na DPP (počet se mění). Co vše musíme učinit, jaké dokumenty vytvořit, aby byla naše organizace v souladu s touto směrnicí? Naši zaměstnanci jsou placeni z provozních dotací EU a ČR (OPTP, OPZ). Jak má vypadat vnitřní platový předpis v souladu s touto směrnicí? Máte nějaké vzory pro posuzování hodnoty práce a nastavení kritérií mzdy zaměstnanců především pohyblivých složek mzdy? Děkuji za odpověď.

  Děkujeme za váš dotaz. Směrnice EU 2023/970 o transparentnosti odměňování vyvolává řadu otázek. Pro menší organizace a neziskový sektor však máme dobrou zprávu: většina administrativně nejnáročnějších povinností se Vás týkat nebude. Co byste měli mít připravené: 1) Vnitřní mzdový předpis - neexistuje jeden univerzální vzor, protože každá organizace má jiné pozice. Předpis by ale měl obsahovat: ▪ Popis pracovních pozic a přiřazení výše mzdy/mzdového rozpětí. ▪ Skladbu mzdy: Jasně definujte, z čeho se mzda skládá (Základní mzda + Pohyblivá složka/ Osobní příplatek + Odměny). ▪ Zákaz doložek mlčenlivosti: Pokud máte ve smlouvách nebo vnitřních předpisech zákaz mluvit o výši mzdy, je nutné ho odstranit (to už v ČR platí od června 2025 dle § 346a zákoníku práce). 2) Transparentnost při náboru Až budete vypisovat nové pozice, musíte v inzerátu nebo před pohovorem uchazeči sdělit mzdové rozpětí /nástupní mzdu a nesmíte se ptát na jeho předchozí mzdu. 3) Objektivní posouzení hodnoty práce a pohyblivé složky mzdy Směrnice i český zákoník práce požadují, aby odměňování bylo založeno na objektivních a genderově neutrálních kritériích. Pro posouzení hodnoty práce se používají 4 základní pilíře: 1. Odbornost a dovednosti (vzdělání, praxe, potřebné certifikáty). 2. Odpovědnost (vedení lidí, správa rozpočtu, odpovědnost za klienty). 3. Pravidelná námaha /zátěž (psychická zátěž, fyzická práce, komunikace v krizových situacích). 4. Pracovní podmínky (terénní práce, rizikové prostředí, práce přesčas). Jak nastavit pohyblivou složku (osobní příplatky / odměny)? Abyste obhájili rozdíly v pohyblivé složce mezi dvěma zaměstnanci na podobné pozici, musíte mít jasně měřitelná nebo popsatelná kritéria: ▪ Špatně (subjektivní): "Osobní ohodnocení uděluje ředitel dle svého uvážení / za sympatičnost." ▪ Správně (objektivní): Pohyblivá složka se váže na: ▫ plnění konkrétních klíčových ukazatelů výkonnosti (např. včasné odevzdání monitorovací zprávy k dotaci OPZ), ▫ kvalitu práce a míru samostatnosti (hodnocenou např. v ročním hodnotícím rozhovoru podle předem dané hodnotící tabulky), ▫ zastupování kolegů, náročnost konkrétního projektu či vedení stáže. 4) Specifikum projektového financování (Dotace EU/ČR – OPTP, OPZ) Jelikož jste financováni z dotací, máte obrovskou výhodu: ▪ Dotační tituly (OPZ, OPTP) již samy o sobě vyžadují mzdové stropy, osobní výkazy (timesheety) a přesně definované pozice v rozpočtu projektu. ▪ Pokud jsou mzdy stanoveny podle schváleného rozpočtu projektu a odpovídají obvyklé mzdě v daném místě a oboru (což poskytovatelé dotací přísně kontrolují), máte velmi silný důkaz, že Vaše mzdy jsou nastaveny objektivně a nearbitrárně. Vzory pro posuzování hodnoty práce a kritérií pohyblivých složek mzdy v tuto chvíli přímo k dispozici nemáme, nicméně na jejich přípravě pracujeme a v budoucnu předpokládáme jejich zveřejnění v našich vzorech na našem webu https://www.22hlav.cz/vzory.

  Zdeňka Hudcová, 26. srpna 2026

  Tato odpověď vyjadřuje názor našeho konzultanta, nejde o právně závazné stanovisko.

  Mzdy a odměňování
• Jak prokázat použití daňové úspory u veřejně prospěšnéího poplatníka?

  Daňová úspora z ř. 251 - jak se prokazuje její využití v následujícím roce? Stačí např. popsat v příloze?

  Popsání výužití daňové úspory v příloze je v souladu s prováděcí vyhláškou povinné, i když typicky se tam neuvádí konkrétní doklady, ale spíše druh nákladů a činnost, kde úspora byla použita. Správce daně by určitě chtěl vidět konkrétní doklady, tedy za mne ideálně mít v účetnictví např. zakázku "daňová úspora", kam neúčtujete výnosy, ale účtujete tam náklady, kde zdrojem financování byla daňová úspora.

  Miroslava Nebuželská, 1. března 2026

  Tato odpověď vyjadřuje názor našeho konzultanta, nejde o právně závazné stanovisko.

  Nestátní nezisková organizaceDaň z příjmůÚčetní metody a postupy
• Odlišnosti mezi v. v. i. a ostatními NNO

  Jaké jsou odlišnosti mezi veřejnou výzkumnou institucí a ostatními nestátními neziskovými organizacemi?

  Co se daní týče, tak jak u daně z příjmů, tak u DPH, se i v.v.i. chová stejně jako ostatní veřejně prospěšní poplatníci. Co se týče účetnictví, tak tam veškeré rozdíly plynou ze zákona č. 341/2005 Sb., o veřejně výzkumných institucích, tedy doporučuji zákon přečíst. Mezi rozdíly určitě patří povinné účtování fondů (u postupů účtování doporučuji se inspirovat u příspěvkových organizací, resp. v.v.i. to má určitě aktuálně zavedené), patří tam povinné členění na činnost hlavní, další a jinou, požadavky na evidence dlouhodobého majetku a nebo třeba postupy a termíny pro schvalování závěrky.

  Miroslava Nebuželská, 1. března 2026

  Tato odpověď vyjadřuje názor našeho konzultanta, nejde o právně závazné stanovisko.

  Nestátní nezisková organizaceVeřejné výzkumné instituce
• Účtování inflační doložky

  Dětská skupina - společník, statutár spolku půjčil zápůjčku, výslovně bezúročně, ale s tím, že splátka bude navýšena o inflační doložku - půjčka v roce 2022 300 tis. Kč, v roce 2023 vráceno 300 tis. Kč plus 34.200 Kč - kam zaúčtujeme těch 34.200 Kč? Na 544 nákladový úrok?

  Inflační doložka znamená úročení. Půjčka má vždy svou jistinu, která se rovná půjčené částce a ta se vrací. Jamile se splácí cokoliv navíc, je to úrok, případně nějaký ve smlouvě definovaný poplatek. V tomto případě, když je navázáno na inflaci jde jednoznačně o úrok, tedy účtovat určitě jako nákladový úrok. I pro toho, co peníze půjčil, se to bude chovat jako zdanitelný přijatý úrok, i když chápu, že se tomu možná snažil textací smlouvy uniknout, ale věcný stav má přednost.

  Miroslava Nebuželská, 1. března 2026

  Tato odpověď vyjadřuje názor našeho konzultanta, nejde o právně závazné stanovisko.

  Účetní metody a postupyPůjčky a úvěry
• Sportovní služba v balíčku s občerstvením a/nebo ubytováním

  Sportovní spolek chce nabízet pro firmy balíčky na golfovém hřišti (pro firmy, jednotlivce, e-shop) - např. golfová hra + oběd + 1 drink ve stylové restauraci na hřišti (restaurace v pronájmu) nebo golfová hra s trenérem + oběd. Můžu tento balíček dát do osvobozeného plnění - sportovní činnost, u faktury z restaurace DPH neuplatním. A možná ještě další balíček vč. ubytování - hra + oběd v restaurací na hřišti + ubytování (spolupráce s hotelem v ML) - kalkulace 2x hra 1200,- + 2x oběd 500 + 1x ubytování. Jak tady s DPH a nejedná se už o cestovní službu?

  V případně, že se skutečně jasně zdůrazní golfová hra, ať už samostatně nebo s trenérem, půjde jednoznačně o hlavní plnění a součástí toho bude oběd nebo nějaké občerstvení, tak i zde osvobodit jako sportovní službu. Občerstvení bude vedlejším plnění, které přebírá režim hlavního. S tím ubytováním už je to trochu rizikovější, ať už se jedná o režim DPH nebo o cestovní službu. Tou službou cestovního ruchu ubytování je, nicméně když bude tvořit nevýznamnou část ceny (do 25%), tak by se dalo uhájit, že nejde o zájezd a na zvláštní režim by nemuselo dojít. Pak pokud by v takovém balíčku opět jednoznačně hrála pri samotná golfová hra ať už s trenérem či bez, tak je to jako sportovní činnost obhajitelné (stejně jako třeba různé sportovní víkendové nebo týdenní akce - sportovní soustředění apod.).

  Miroslava Nebuželská, 1. března 2026

  Tato odpověď vyjadřuje názor našeho konzultanta, nejde o právně závazné stanovisko.

  Nestátní nezisková organizaceDPH
• DPH při fakturaci dalších služeb nájemci

  Spolek – plátce DPH pronajímá restauraci – plátci DPH. Součástí restaurace je také klubovna, kterou využívá spolek ke svým akcím (jako schůze, turnaje, jednání). Fakturace měsíčně – nájemné + DPH, přefakturace 70 % nákladů elektřina, voda, plyn + DPH. Účtujeme přes náklady a výnosy. Nyní spolek zaplatil za restauraci odvoz tuků z kuchyně. Dle nájemní smlouvy se tyto služby přeúčtují nájemci. Faktury přijaté - Doprava od neplátce 1300,- a likvidace tuků z čistírny odpadních vod 95,- Kč vč. 12 % DPH. Tyto náklady bych chtěla přidat k měsíční fakturaci, ale nevím jak s DPH zda – odvoz tuků 1300,- + 21 % DPH a likvidace tuků 84,80 + 12 % DPH. Nebo celé dát do 12 % ( příloha č.2 služby ve snížené DPH - Odvádění a čištění odpadních vod včetně ostatních služeb souvisejících s těmito činnostmi.) Nebo celá částka ve 21 %, protože my jako spolek nemáme oprávnění k čištění odpadních vod.

  Při fakturaci částky za likvidaci tuků plus dopravu použije spolek sazbu 12 % pro likvidaci tuků (nevadí, že sám nemá oprávnění) a stejnou sazbu použije i pro dopravu, protože se jedná o související plnění.

  Miroslava Nebuželská, 1. března 2026

  Tato odpověď vyjadřuje názor našeho konzultanta, nejde o právně závazné stanovisko.

  Nestátní nezisková organizaceDPH
• DPH při dovozu zboží

  Spolek, plátce DPH – dovoz zboží. Prosím o radu, jak přesně stanovit základ daně k DPH z dovozu zboží. Nákup náhradních dílů pro stroje z USA, faktura od dodavatele – zboží + doprava, Cena celkem 4341,- USD (po přepočtu celním kurzem 97.314,- Kč) JSD v popisu cena za díly, cena za dopravu, řádek 47 druh A00 pokud sečtu je částka 80.118,- (bez dopravy jen za zboží) a 11 Kč clo. Základ pro výpočet DPH bude tedy jen částka z řádku 47 – 80.118,- + clo 11,- ? Dopravu od dodavatele do částky nezapočtu? Někdy ještě přijde k Dovozu faktura od např UPS za služby celního deklaranta nebo za celní prohlášení, tyto částky také přičtu k základu pro DPH? DPH pouze odvedu, jelikož stroj je jen pro HČ, tak bohužel nemůžeme uplatnit nárok. Z pohledu účtování, clo patří do hodnoty pořízeného zboží, částky za celní prohlášení nebo za služby deklaranta také patří do pořizovací hodnoty zboží nebo to již účtuji na služby. Spolek nakupuje také sportovní oblečení do malého obchodu, který má spolek jako vedlejší činnost.

  Při dovozu se do základu DPH počítá hodnota zboží pro výpočet cla, clo samotné, přeprava do prvního místa určení v ČR a případné další související služby. Ten základ pro vyměření cla, tedy řádek 47, už typicky zahrnuje dopravu v zahraničí, tedy k té se přičte clo a pak zbytek dopravy na první místo určení v ČR (typicky doprava po EU, ČR) a dále se pak standardně započítávají služby celního deklaranta. Co se týče pořizovací ceny v účetnictví, tak držela bych se základu pro DPH plus DPH, tedy s ohledem na to, že se DPH nebude nárokovat. Pro nárok nezáleží na tom, zda bude stroj používán pro hlavní nebo vedlejší činnost, ale zda z jeho použití poplynou zdanitelné příjmy (z pohledu DPH), nicméně chápu, že v hlavní činnosti asi nepoplynou, tedy nárok proto není.

  Miroslava Nebuželská, 1. března 2026

  Tato odpověď vyjadřuje názor našeho konzultanta, nejde o právně závazné stanovisko.

  Nestátní nezisková organizaceDPH
• Prodej nemovitosti u nestátní neziskové organizace z pohledu účetnictví a daně z příjmů

  Organizace prodala byt, který měla ve svém vlastnictví. Byt pořídila z daru v roce 2010 za 250 000 Kč. Nyní ho prodala za 350 000 Kč. Tedy se ziskem. Můžu tento prodej zahrnout do hlavní činnosti? Bude zisk vstupovat do daňového základu? Nebo se jedná o osvobozený příjem? Ještě dotaz k účtování - v roce prodeje do uznatelných nákladů zaúčtuji 1/2 ročního odpisu + zůstatkovou cenu 081/022 a 541/082-zůstatková cena. A dále proúčtuji dar - 901/642. Výnos z prodeje - 311/641.

  Co se týče vykázání v hlavní nebo hospodářské činnosti, legislativa to nijak jasně nestanovuje, nicméně je zvykem, že pokud byla nemovitost používána pro hlavní činnost, pak i výnosy a náklady na jeho prodej jsou vykázány v hlavní činnosti. Pokud byla používána ve vedlejší činnosti, tedy např. pronajímána, pak jsou vykázány ve vedlejší hospodářské činnosti. O osvobozený přijem se nejedná, příjem z prodeje nemovitosti je běžným zdanitelným příjmem. Současně pokud celých 250 tis. Kč bylo při pořízení zaplaceno z daru, pak náklad z titulu vyřazení není daňově uznatelným nákladem, protože nemovitost má nulovou vstupní cenu (viz § 29 poslední odstavec bodu 1 “Vstupní cena hmotného majetku se snižuje o bezúplatný příjem ve formě účelového peněžitého daru na pořízení hmotného majetku nebo na jeho technické zhodnocení.”) Tedy do základu daně vstoupí celá částka 350 tis. Kč. Celkové zdanění organizace záleží na výnosech a nákladech a jejich rozložení v činnostech.

  Miroslava Nebuželská, 1. března 2026

  Tato odpověď vyjadřuje názor našeho konzultanta, nejde o právně závazné stanovisko.

  Nestátní nezisková organizaceDlouhodobý majetekDaň z příjmůHlavní a vedlejší činnost NO
• Prodej obrazů a uměleckých děl v aukci za využití veřejné sbírky

  Obecně prospěsná společnost. V rámci hlavní činnosti pořádáme každoročně benefiční akci – dražbu obrazů a uměleckých děl. Poslední rok je aukce pořádaná pomocí aukčního portálu, na pořádání aukce máme založenou veřejnou sbírku. Od umělců dostáváme díla darem na základě darovací smlouvy. Jde mi o případný rozdíl mezi hodnotou na DS a vyvolávací cenou. Cenu na DS si určuje umělec – měla by to být cena, na kterou si své dílo cení. Může být vyvolávací cena nižší než je hodnota díla v darovací smlouvě? Účtujeme: - přijetí daru na základě DS 501 x 682 - pohledávka za dražebníkem v ceně vydražení 378 x 649

  Prvotně bych upozornila, že cenu přijatého daru neurčitě dárce, ale cenu pro zaúčtování - reprodukční cenu - musí určit přijímající organizace, obdarovaný. Tedy ano, účtování 501/682 je v pořádku, nicméně není to explicitně v ceně dle darovací smlouvy, ale je to v reprodukční ceně, kterou je povinen stanovit příjemce daru. U obrazů a uměleckých děl může samozřejmě být stanovení reprodukční ceny poněkud problematické, ideální je orientovat se podle obdobných děl téhož umělce, které již byly někde na volném trhu prodány. Vyvolávací cena by v principu měla odpovídat ceně obvyklé, tedy ceně, ve které zaúčtujete pořízení na 501. Samozřejmě při svém ocenění můžete jít na úplně spodní hranici ceny obvyklé. Na druhou stranu je to i cena, na kterou vydáte dárci potvrzení. Ideální je, když se tyto ceny skutečně shodují. Nezisková organizace by jako řádný hospodář neměla ani darovaný předmět prodávat v aukci za cenu nižší než za kterou lze předměte prodat bez problémů na volném trhu. A co se týče pohledávky, tak pokud máte veřejnou sbírku, tak předpokládám, že vyvolávací cena odpovídá nákladové ceně a to, co je vydraženo navíc, je příspěvek do sbírky? Alespoň běžně to organizace mají takto nastaveno. A pak vyvolávací cena 378/602, tedy jde o standardní tržbu, a příspěvek do sbírky 378/911. Tržba je důležitá i z daňového pohledu, kdy dražitel si domů odnese obraz, umělecké dílo za nějakou hodnotu, tedy v této hodnotě se z jeho strany nejedná o dar, to zaplatil cenu za to co si odnesl domů. Pouze to, co dá navíc, může být darem - příspěvkem do veřejné sbírky.

  Miroslava Nebuželská, 1. března 2026

  Tato odpověď vyjadřuje názor našeho konzultanta, nejde o právně závazné stanovisko.

  Nestátní nezisková organizaceDarováníVeřejné sbírkyBenefiční akceÚčetní metody a postupy
• Účtování a zdanění nadačního fondu - rodinné fundace

  Účtuji nadační fond (rodinnou fundaci), která nemá zatím žádné příjmy a náklady jsou hrazeny zakladatelem. Bude koncem roku nadační fond vykazovat účetní ztrátu nebo náklady musí být vyrovnané s účtem 901? A pokud jde o účetní ztrátu, bude tato ztráta i daňovou ztrátou nebo se v daň. přiznání se vyloučí na ř. 40? Rodinné fundace se zdaňují jako podnikatelé.

  Záleží na tom, jak zakladatel poskytuje nadačnímu fondu prostředky. Pokud vložil vklad, který je v souladu s notářským zápisem o založení nadačního fondu skutečným vkladem, typicky zapsaný ve veřejném rejstříku, tak ten zůstává nastálo na účtě 901 a organizace tedy při použití těchto prostředků vykáže ztrátu. Obdobně, pokud by zakladatel poskytl kapitálové dovybavení, tedy výslovně by toto bylo uvedeno v darovací smlouvě, zakladatel by nedostal potvrzení pro daňové účely o použití dle §20 odst 8 ZDP, pak opět toto kapitálové dovybavení zůstává na účtě 901 a organizace vykáže ztrátu. Pokud zakladatel poskytl prostředky formou darů, tedy poskytl standardně prostředky na činnost, dostal či nedostal potvrzení pro daňové účely, pak tyto dary jsou účtovány na účet 911 a při použití musí být zúčtovány do výsledovky, tedy při použití těchto prostředků vykáže nadační fond nulový výsledek hospodaření. Rodinná fundace není veřejně prospěšným poplatníkem, tedy zdaňuje v zásadě jako běžný podnikatel. Tedy pokud opravdu vykáže ztrátu, bude tato ztráta daňovou ztrátou. Pokud však nadace přijala od zakladatele dary, ať už formou kapitálového dovybavení nebo formou standardních darů, tyto budou předmětem daně i pokud jsou účtovány na rozvahu, nejsou osvobozené a tedy je možné, že fundace ve finále vykáže daňový zisk. Daňovou ztrátu by vykázala pouze v případě, že fundace spotřebovává vklad, který zakladatel poskytl v souladu s notářským zápisem o založení fundace.

  Miroslava Nebuželská, 1. března 2026

  Tato odpověď vyjadřuje názor našeho konzultanta, nejde o právně závazné stanovisko.

  Nestátní nezisková organizaceNadace a nadační fondyÚčetní metody a postupyDaň z příjmů
• Použití účtu 911 - Dary na úhradu ztráty minulých let

  Bylo by možné účet 911xxx (dary) započíst se ztrátou minulých let?

  Použití darů na 911 na úhradu ztráty je podstatně omezené s ohledem na to, že při zaúčtování na účet 911 byly dary předpokládám osvobozeny od daně z příjmů, tedy tím bylo slíbeno, že budou použity na účely dle §20 odst 8 ZDP. A to se u ztráty dost těžko prokazuje, resp. ztrátu lze jen těžko považovat za humanitární, charitativní, sociální, zdravotnický, vzdělávací, sportovní atd. účel. Dalším důvodem, proč to nemusí jít, jsou potenciálně vydaná potvrzení dárcům pro účely daní nebo písemné darovací smlouvy, kde je slíbený účel. Dokázala bych si představit použití třeba na ztrátu předchozího roku, kde v případě kontroly by bylo možné ukázat konkrétní náklady z loňského roku, které byly z darů hrazeny a které splňují podmínky §20 odst 8 ZDP.

  Miroslava Nebuželská, 1. března 2026

  Tato odpověď vyjadřuje názor našeho konzultanta, nejde o právně závazné stanovisko.

  Nestátní nezisková organizaceÚčetní metody a postupyDaň z příjmů
• Jak napravit zajištění nezaúčtovaný dlouhodobý majetek u neziskové organizace?

  NNO vlastní dlouhodobý majetek (pozemek, stavby), majetek není zaveden v účetnictví. Jak napravit, na jaké správné účty naúčtovat, v jaké hodnotě? Cena obvyklá v čase a místě, nejlépe odborný odhad?

  Nejlépe je zjistit kdy a jak byl majetek pořízený. Nicméně lze odhadovat, že byl pořízený bezúplatně, protože jinak by nejspíše v účetnictví byl. Tedy je třeba udělat opravu účtování minulých let, a to k aktuálnímu datu, konkrétně je třeba: - doúčtovat pořízení dlouhodobého majetku - ano v ceně reprodukční k datu pravděpodobného pořízení, tedy za kolik by majetek v době, kdy byl pořízen, byl koupen na běžném trhu - odborný odhad ideální - účtování MD 021 nebo 031 / D 901 - nastavit odpisový plán podle odhadu životnosti u staveb a doúčtovat odpisy již uzavřených let MD 932 resp. výsledek hospodaření min. let / D 08x a současně rozpustit bezúplatný zdroj ve stejné výši MD 901 / D 932 resp. Výsledek hospodaření min. let - následně již standardně účtovat odpisy běžného roku a rozpuštění bezúplatného zdroje

  Miroslava Nebuželská, 1. března 2026

  Tato odpověď vyjadřuje názor našeho konzultanta, nejde o právně závazné stanovisko.

  Nestátní nezisková organizaceDlouhodobý majetekDarováníÚčetní metody a postupy
• Účtování příspěvku u potravinové banky

  Potravinová banka fakturuje svým odběratelům jednou ročně „PŘÍSPĚVEK DLE SMLOUVY O POTRAVINOVÉ POMOCI“ (ve výši 500 – 5.000 Kč). Jedná se v tomto případě o tržby za služby? Nebo kam tyto příjmy zařadit?

  Za mne jde o tržbu za službu. Ano, jmenuje se to univerzálně příspěvek, ale to proto, že to nemá potravinová banka jako ziskovou činnost, je to jen částečná úhrada nákladů služby, tedy opravdu je to příspěvek na náklady, ale to nic nemění na tom, že je to úplata za službu. Tedy účtovat do tržeb za služby, skupina 60x.

  Miroslava Nebuželská, 1. března 2026

  Tato odpověď vyjadřuje názor našeho konzultanta, nejde o právně závazné stanovisko.

  Nestátní nezisková organizaceÚčetní metody a postupy
• Využití členských příspěvků pro aktivity spolku

  Neziskovka - sportovní škola Příjmy budou ze startovného, vstupného z akcí, které bude pořádat. Běžecké akce a jiné sportovní a kulturní akce. Zde se bude i prodávat občerstveni nebo třeba trička. Příjmy za pronájem tělocvičny, kterou zatím pronajmou a pak snad budou mít vlastní. Pořádání tréninků, pravidelných hodin sportu, možná i masáže pro sportovce, které s tím budou souviset. Něco bude pravidelně a něco jednorázově. Pro veřejnost s cílem podporovat sport a zdravý životní styl. Jak tady nastavit členské příispěvky, jaby to bylo správně a co vše může být v hlavní činnosti. nájem... vstupné a startovné... prodej merche... prodej jednotlivých tréninků (zde to mají tak, ze prodají 1,3 nebo 10 tréninků, které si dotyčný vybere během pololetí a nasledujícího pololetí.) Zde asi nejde použít členské příspěvky? A pak pravidelné hodiny sportu. Šlo by na to dát členské přiípěvky pokud je to pravidelné? Členské příspěvky by vlastne hradily účast na tréninku.

  S členskými příspěvky lze určitě pracovat. Pokud je organizace schopna zavést pravidla, vyhlásit v souladu se stanovami pro daný rok výši členských příspěvků (může být i variabilně pro takový či makový typ členů) a následně zprocesovat přihlášky a vést seznam členů, tak členské příspěvky mohou být použity místo úplaty za nějaké sportovní služby. Tedy členové platí příspěvky a za ně chodí sportovat. Samozřejmě pokud pak organizace osvobozuje členské příspěvky od daně z příjmů, pak i všechny náklady související se službami členům jsou nedaňové. Nicméně výhodou je, že lze generovat v hlavní činnosti z členských příspěvků zisk. Jakmile bude spolek přijímat za služby úplaty, což bude zejména vstupné a startovné, případně další sportovní služby, pak záleží, zda úplaty stanoví ve výši nákladů, tedy nehodlá a dlouhodobě nebude ze služeb generovat zisk, pak jde o činnost hlavní. Pokud by hodlal generovat zisk, jde o činnost vedlejší. S prodejem merche bych neexperimentovala, teoreticky kdyby se prodával za nákladové ceny, lze to považovat za PR v hlavní činnosti, ale není to obvyklé, a já bych určitě vyřídila živnostenský list a provozovala bych prodej merche ve vedlejší činnosti.

  Miroslava Nebuželská, 1. března 2026

  Tato odpověď vyjadřuje názor našeho konzultanta, nejde o právně závazné stanovisko.

  Nestátní nezisková organizaceSpolky a členské příspěvkyHlavní a vedlejší činnost NO
• Poskytování půjček klientům v rámci dotačního projektu a jak s nimi naložit po ukončení projektu

  Obecně prospěšná společnost realizuje projekt, jehož cílem je umožnit nájemní bydlení lidem bez přístřeší. V rámci nepřímých nákladů projektu jsme zřídili krizový fond, ze kterého mohou klienti projektu čerpat bezúročné půjčky na nájemné, energie nebo další výdaje spojené s bydlením. Fond byl zřízen na dobu určitou po dobu trvání projektu od 1.3.2023 do 31.12.2025. Příděly do fondu byly za celou dobu trvání dva, účtovány byly 346 x 911. Čerpání fondu účtujeme 911 x 221 a splátky půjček 221 x 911. Jde mi o to, jak s fondem naložit na konci projektu? Máme zůstatek fondu k 31.12.2025 zaúčtovat 911 x 346? Nesplacené půjčky můžeme klientům odpustit nebo je můžeme nechat splácet dál mimo projekt a jak o tom správně účtovat?

  Čerpání půjček, pokud se očekává splacení, není účtováno úplně ideálně. Správně by půjčky měly být v účetnictví evidovány jako pohledávky, tedy účtováno 378/221 a fond by měl zůstatek nedotčen a do směrnice a přílohy by mělo být popsáno, že fond je krytý částečně penězi a částečně pohledávkou z titulu půjček. Nicméně ať tak nebo tak, poskytovateli, předpokládám, nic vracet nebudete. Tedy ke konci projektu byste měli buď půjčky odpustit a nebo je korektně zaúčtovat na 378 (378/911). Zůstatek fondu byste měli k 31.12.2025, kdy končí projekt, zúčtovat do výnosů, protože to, co vám zbylo, je výnos organizace, proti tomu pak mohou stát jakékoliv náklady s ohledem na to, že jde o nepřímé náklady. Ještě bych dodala, že pokud byl projekt financován ze státního rozpočtu, tedy šlo o dotaci, tak fond sice lze použít, ale stejně tak mohou přiaté zdroje a dosud nepoužité zdroje zůstat evidovány jako závazek vůči poskytovateli na účtu 346 - Závazky vůči státnímu rozpočtu.

  Miroslava Nebuželská, 1. března 2026

  Tato odpověď vyjadřuje názor našeho konzultanta, nejde o právně závazné stanovisko.

  Nestátní nezisková organizaceDotaceÚčetní metody a postupy
• Účtování schváleného výsledku hospodaření u nestátních neziskových organizací a u podnikatelů

  Zajímaly by mě Vaše zkušenosti a doporučení ohledně účtování schváleného HV za předchozí rok (jak u NNO, tak u podnikatelů). U některých klientů máme na Nerozdělený zisk a ztrátu z předchozích let 2 účty (zvlášť nerozdělený zisk a zvlášť nerozdělenou ztrátu), u některých pouze 1 účet (kde se HV předchozích let sleduje kumulativně). Zajímalo by mě, zda je možné to takto účtovat nebo zda je některá z variant „ta správnější“.

  Aktuálně se vykazuje vždy "čistý" výsledek hospodaření min. let, tedy buď zisk, nebo ztráta. Nicméně pokud z nějakého důvodu máte dvě analytiky ve skupině 93x u NNO, resp. 43x u podnikatelů, a na jednu dáváte zisky a na jednu ztráty, tak to je nic proti ničemu, do výkazů se to vždy každopádně sečte. Nicméně za mne je to zbytečné, dnes je ideální mít jeden účet na kumulovaný zisk nebo ztrátu minulých let.

  Miroslava Nebuželská, 1. března 2026

  Tato odpověď vyjadřuje názor našeho konzultanta, nejde o právně závazné stanovisko.

  Nestátní nezisková organizacePodnikatel firmaVýsledek hospodaření
• O.p.s. a evidence drobného majetku

  Obecně prospěšná společnost: vyhláška 504 § 8 odst 8 (vymezení položek rozvahy A.II.7) drobný majetek - položky oceněné od 3.000 Kč a nepřevyšuje 40.000 Kč Musíme se řídit tímto paragrafem? - nechceme drobný majetek od 3.000 již evidovat.

  Jak vyhláška uvádí, tato položka výkazů zahrnuje pouze majetek nakoupený do 31.12.2002 v hodnotách 3-40 tis. Kč, tedy jde o majetek téměř 25 let starý. Nevím, zda opravdu takový majetek evidujete, nicméně pokud ano, tak ten byste měli evidovat dále, případně ho v souladu s nějakou vnitřní směrnicí, kde to explicitně popíšete, můžete vyřadit ve vazbě na vaše aktuální postupy týkající se dlouhodobého majetku. Majetku nakoupeného po 31.12.2002 se toto ustanovení již netýká a od tohoto data se v rozvaze se žádný nově nakoupený drobný dlouhodobý majetek nevykazuje.

  Miroslava Nebuželská, 1. března 2026

  Tato odpověď vyjadřuje názor našeho konzultanta, nejde o právně závazné stanovisko.

  Nestátní nezisková organizaceDlouhodobý majetek
• Výměna oken - technické zhodnocení?

  Výměna oken bude TZ majetku?

  Pokud jde o výměnu všech oken v budově, ano, pak jde o technické zhodnocení. Pokud se mění jedno dvě okna za okna stejných rozměrů, je to náklad na opravu a údržbu.

  Miroslava Nebuželská, 1. března 2026

  Tato odpověď vyjadřuje názor našeho konzultanta, nejde o právně závazné stanovisko.

  Dlouhodobý majetekDaň z příjmů
• Dlouhodobý majetek - jak účtovat panel na zdi pro digitální obrazovku?

  Jak účtovat a zařadit rám instalovaný na zeď, do kterého bude osazen panel - digitální informační centrum? Panel se dává do rámu, který se instaluje na zeď. Rám je součástí ceny, není vyčíslen zvlášť. Pokusím se požádat o vyčíslení na faktuře zvlášť. Cena panelu je do 75 tis. V naší organizaci máme nastavený limit IM od 80 tis. Cena za licenci a služby je cca 28 tis Kč za rok. Licenční smlouva je nastavená na 4 roky. Za 4 roky uhradíme společnosti na jednom panelu částku cca 112 tis. Kč. Budu postupovat správně, když rám, do kterého je digitální informační centrum vsazen, budu odepisovat jako TZ budovy? A samotné digitální centrum, jehož pořizovací cena je do 75 tis. evidovat jako DHM? A licence a služby na účet 518, podle analytické povahy fakturace?

  Dle mého názoru je to velmi dobrý návrh, zařadit rám jako technické zhodnocení budovy, je to něco obdobného, jako jsou rozvody pro bezpečnostní systémy nebo různá technická příprava pro stroje a zařízení. Samozřejmě je otázkou cena, kdy aktuálně podle vyhlášky se sice zařazuje technické zhodnocení staveb od nuly, nicméně třeba podnikatelé si mohou stanovit limit.... tedy při určitém nastavení ve směrnici si dokážu představit, že i neziskovka limit používá. A ano, digitální systém při ceně 75 tis., tedy do limitu pro DHM, účtovat do spotřeby a evidovat jako drobný majetek v evidenci dle vlastních pravidel. A poslední - licence - tento typ licence se opravdu chová jako služba, tedy účtovat průběžně náklady na licenci do nákladů do skupiny 51 - Služby.

  Miroslava Nebuželská, 1. března 2026

  Tato odpověď vyjadřuje názor našeho konzultanta, nejde o právně závazné stanovisko.

  Dlouhodobý majetekÚčetní metody a postupy